Brdské lesní bitvy se letos zúčastnilo 14 tažných koní. Ti nejsilnější utáhli v terénu víc než tunu

28. duben 2024 13:00

U Ohrazenic na Příbramsku se v sobotu 27. 4. uskutečnila netradiční soutěž tažných koní. Ve druhém ročníku takzvané Brdské lesní bitvy, kterou pořádaly Vojenské lesy a statky České republiky, poměřilo své síly 14 chladnokrevníků z celé České republiky. Byla u toho i naše reportérka Markéta Janovská.

Čtrnáct tažných koní předvádělo lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí.

Zvítězila i jediná žena mezi kočími

První disciplínou byla práce v lesním terénu, tedy zapřáhnout a odtáhnout směrově různě nakácené kmeny po kilometrové trase, podél níž VLS ukazovaly lidem takzvaný podrostní způsob hospodaření, který teď preferují.

Brdská lesní bitva - II. ročník soutěže tažných koní

Ve druhé disciplíně tahali koně na 50 metrech saně svařené z trubek, na které se postupně přidávaly stokilogramové pytle s pískem. Ti nejsilnější utáhli podle terénu 1300 až 1500 kilogramů. Soutěžili chovatelé chladnokrevných koní z celé republiky, kteří se svážením dřeva skutečně živí.

Vítězem silového tahu se stal kůň Evy Machové z jižních Čech, který utáhl přes jednu tunu písku. Cenu za nejlépe odvedenou práci v lese si pak odnesl kočí Josef Hradec se svým koněm z Pardubického kraje z Ohrazenic na Příbramsku.

Tažné koně budeme potřebovat více

Kočí s tažným koněm obsluhuje nepřístupné terény, tedy mokré lokality a nejprudší svahy. Někteří koně táhli na řetězech jednu kládu, jiné tři. "Není to o čase nebo množství přiblíženého dříví. Je to o tom, jaký vztah je mezi koněm a kočím, jak spolupracují a jak jsou na sebe zvyklí," přibližil ředitel divize VLS Hořovice David Novotný.

Čtěte také

Podle sedmapadesátiletého kočího VLS Milana Jury, který přibližuje dříví v Brdech od roku 1996, byla letošní trať dlouhá a blátivá. "Ale od toho ty koně jsou. Jsou speciálně vyšlechtění a mají stavbu těla na tahání těžkých břemen a na orání v poli," uvedl Jura, který pracuje s koňmi odmala a podědil to po otci a dědovi.

Podle něj bude díky směřování k přírodě blízkému hospodaření potřeba víc "koňáků". "Mechanizace se všude nedostane. Vyvážečka váží 20 tun, ale kůň jen sedm nebo osm metráků. Nezláme nic a je šikovný i na slabé porosty po kůrovcové kalamitě. Je to opravdu nejšetrnější způsob přibližování dřeva, co kdy existoval," řekl Jura.

autoři: Markéta Janovská , JMys | zdroje: Český rozhlas , ČTK
Spustit audio