Jak se probouzí továrna na dopamin? Posloucháme neurony, jestli jdeme správně, popisuje neurolog Jech

Jste tady kvůli tomu, abychom si povídali o Parkinsonově chorobě. Tak si pojďme říct: co se děje v mozku pacienta s Parkinsonovu nemocí?

To je dobrá otázka, děje se toho hrozně moc. My už víme, co se děje: víme, že není Parkinsonova nemoc jako Parkinsonova nemoc, není jedna jediná. Jako když řeknete rakovina, taky je spousta různých typů a různých forem.

Když se řekne Parkinsonova nemoc, tak víme, že v mozku chybí látka, která se jmenuje dopamin, to je prostě jasné. Je také jasné, že jsme schopni ten dopamin nějakým způsobem nahradit, nahrazujeme ho léky. Otázka je, proč ten dopamin chybí.

Čtěte také

Lov na brouky je svým způsobem stejný jako lov tygra, říká neurochirurg Beneš. Je to větší adrenalin než operace?

Ten dopamin chybí proto, že z nějakého důvodu buňky, které ho mají vyrábět, odumřou předčasně. V mozku existuje jedno místo, kterému se říká černá substance, která ten dopamin vyrábí. Je to jediná továrna mozku, která je za to zodpovědná, potom jej distribuuje do všech částí mozku, které ho potřebují.

Těch způsobů, jak poškodit tu buňku, aby umřela, je bohužel mnoho. Proto máme také mnoho různých forem nebo typů Parkinsonovy nemoci, některé jsou geneticky podmíněné, některé jsou tzv. sporadické. Těch příčin je hodně, ale společným jmenovatelem je, že chybí dopamin.

Společně s kolegy Na Homolce děláte alternativu těch léků, a to hlubokou mozkovou stimulaci. Budete mi vrtat do lebky, když mi budete zavádět něco, co je obdobou kardiostimulátoru?

Určitě bych to nedělal já, to by dělal kolega neurochirurg. Je to týmová spolupráce řady oborů, kde každý má svoje vymezené místo. Ale v zásadě máte pravdu: hluboká mozková stimulace spočívá v zavedení velmi tenké elektrody do přesně definovaného místa v mozku a do mozku se jinak než přes lebku nedostaneme.

Když zapnete stimulátor, během deseti, patnácti vteřin ten člověk jakoby roztaje. Tuhost se uvolní, třes zmizí, pohyby se zrychlí.
Robert Jech

Standardní postup je, že se musí udělat otvor a tím otvorem se zavede elektroda do určité hloubky. Na to, aby se tam přesně zavedla, abychom se trefili, máme spoustu skvělých technologií. V mozku nemáme žádný USB konektor, ale tušíme, kam se připojit. Je to jako kdybychom se dívali na neznámé město, hledali nějaké komunikační centrum a řekli si: toto vypadá jako pošta nebo jako telekomunikace, tak se tam připojíme.

Takže vy tu elektrodu navedete do toho místa, napojíte ji na to „zrnko rýže“. A potom?

Čtěte také

Proud vydráždí pohyb, přibližuje průkopník elektroakupunktury Olšák. Pacientům obnovuje kontrolu nad tělem

My se musíme trefit nejenom do toho zrnka rýže, ale ještě navíc do jeho určité části. To znamená, že to musí být velmi přesné, na což se používají techniky mikroregistrace jednotkové aktivity neuronů. Podobně jako my posloucháme sebe navzájem, posloucháme ty neurony na operačním sále, protože jejich aktivitu, jsme schopni převést do zvuku.

Teď jsem se chtěla zeptat, jak jste řekl „posloucháme“: to znamená, že kolegové také vysílají?

Ano. Je to tak, že každý neuron mluví vlastním jazykem a my, abychom věděli, že jsme na správném místě, strčíme mikrofon k ústům toho neuronu a čekáme, co bude říkat. Bohužel nejsme ve fázi, že bychom rozuměli přesně, co říká, ale víme, jakou řečí mluví.

Ty změny jsou velmi náhlé. Jako když překročíte hranici mezi Německem a Českem, tak najednou se z němčiny stane čeština a na to nemusíte být germanista, abyste pochopil, že to je němčina. Jenom německy nerozumíte, ale víte že to je němčina. Takže my jsme asi na této úrovni: víme, že to je někdo, kdo „žije v subthalamickém jádře“. A když tím jádrem projedeme zase ven, tak tam mluví někdo zase jiným jazykem, takže zjistíme, že už jsme moc daleko. Takže podle toho zvuku jednotlivých neuronů jsme schopni rozpoznat, jestli jsme správně.

Stimulace uvolní pohyb, ne náladu

Připomínáme si Parkinsonovu nemoc, protože na dnešek připadá den Parkinsonovy choroby. Když se ta mozková stimulace povede, přestanou se tomu pacientovi třást ruce hned po tom zákroku? Přestanou ty neovladatelné pohyby těla?

K Parkinsonově nemoci patří řada příznaků: některé jsou motorické, jak už jste naznačila, některé jsou psychiatrické, je jich hrozně moc. Zdaleka ne všichni pacienti s Parkinsonovou nemocí mají třes. Dalším příznakem je zpomalení pohybu, někdy tak extrémní, že ten člověk není schopen pohyb vůbec iniciovat nebo dokončit. Kromě zpomalení tam patří tuhost: když pacientovi vezmete končetinu a chcete ji ohnout, tak to nejde, je prostě ztuhlý a když ji chce uvolnit, často je to spojeno s bolestí.

Čtěte také

Pohyb zlepšuje fungování paměti. Teď zkoumáme vliv tanečně-pohybové terapie, popisuje neurolog

Třes je něco, co tam být může, ale nemusí. A ne každý třes je Parkinsonova nemoc. Naopak jsou jiné diagnózy, které jsou v populaci dokonce častější, které se projevují třesem a nejsou Parkinsonovou nemocí.

Ale zpátky k té otázce, jestli to ten efekt nastane hned. Ano, nastane hned. Jako když zapnete kávovar, zaplete mixér a vidíte efekt hned, tak tady když zapnete stimulátor, během deseti, patnácti vteřin ten člověk jakoby roztaje. Tuhost se uvolní, třes zmizí, pohyby se zrychlí a ten člověk se rázem změní.

Jsem ráda, že jste si našel čas, přišel do Radiožurnálu, že teď tu metodu známe taky my ostatní.

Je to hlavně důležité, aby se vědělo, že ta metoda existuje, protože řada pacientů, kteří přicházejí do našeho Centra pro poruchy řízení pohybu, tak přichází často pozdě. Mají třeba příznaky, které ta hluboká mozková stimulace nevyřeší. Úkolem neurologa je vytipovat pouze ty pacienty, u kterých máme v podstatě jistotu, že nejdeme do prohraného boje, že víme, že jim to pomůže – že když všechno klapne, tak máme velmi slušnou šanci, že se tak stane.

Jsou samozřejmě příznaky, a Parkinsonova nemoc jich má spoustu, které se hlubokou mozkovou stimulací nezlepší. Jsou dokonce i příznaky, které se jí mohou zhoršit.

Čtěte také

Přemůže depresi psilocybin? Dočasně ji v mozku vypne a umožní tvorbu nových spojení, říká výzkumník Horáček

Které to jsou?

Mohou to být některé projevy mentálního výkonu, pokud ta elektroda není optimálně umístěná. Anebo můžeme nevhodným způsobem zhoršit náladu. U osob, které jsou předisponovány k depresím, musíme být velmi opatrní a musíme mít jistotu, že pacient je správně zaléčen a je paralelně ve zvýšené míře sledován psychiatrem.

Když jsme se bavili o tom, že Parkinsonova nemoc je způsobena tím úbytkem dopaminu, úplně laicky si myslím, že ti lidé mají zvýšenou tendenci k depresím, když tam ten dopamin chybí.

Správně. Ona deprese zdaleka není způsobená jenom deficitem dopaminu, tak se to zjednodušeně říct nedá, ale máte pravdu, že deprese patří k nejčastějším neuropsychiatrickým projevům. Dá se říct, že každý druhý pacient Parkinsonovu nemoc depresi dostane nebo ji má. Naštěstí jsou řešitelné.

Některé depresivní stavy po hluboké mozkové stimulaci mohou být způsobeny právě tím, že se množství léků, které dáváme na léčbu Parkinsonovy nemoci, příliš sníží. A když se ten dopamin sníží, tak se nesníží jen v motorických okruzích, ale sníží se i v těch okruzích psychických.

Takže i když nakrásně zafunguje hluboká mozková stimulace na zlepšení hybnosti, tak se může stát, že v těch psychických chybí. Z toho důvodu pacientům, kteří jsou na hluboké mozkové stimulaci, radíme, že nebudeme ty snižovat léky o příliš mnoho, protože potřebujeme, aby je měli pro své psychické zdraví.

Jak rozpoznat příznaky Parkinsonovy nemoci včas? Poslechněte si celý rozhovor.