Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková 28. prosince 2020

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Co přineslo vánoční poselství a k čemu slouží vánoční výzva? Co znamená brexit pro Česko a Evropskou unii a jak poznamená vládní daňový balíček výdaje na vědu, to jsou naše dnešní témata. Příjemný poslech přeje Vladimír Kroc. Paní profesorko, překvapil vás prezident něčím ve svém letošním projevu ke konci roku?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já si myslím, že ten projev byl obdobný, jako bývá každý rok i tou strukturou. Možná se mi zdál trošku slabší nebo kratší, ale neměřila jsem to. V zásadě asi se všichni shodnou, že pozitivně vyznělo to, že vyzval lidi k očkování. To je věc, která myslím tady byla hodně dlouho podceňovaná a je nutné skutečně podpořit, aby lidé se nechávali očkovat. Pokud tedy to bude probíhat standardním způsobem a bude to dobře zorganizováno. Mělo by to vyřešit celý, celý problém s covidem, aspoň teda v těch nejhorších podobách. Jinak tam bych řekla, byla standardní témata, týkající se ekonomiky. Pan prezident pochválil vládu, na kterou má poměrně silný vliv, i když se to různě mění ta jeho pozice ve vztahu k vládě, ale každopádně ta, s tou vládou má velmi úzké styky. Kritizoval opozici, což také bývá dosti standardní v jeho projevech. No a neopomněl jako vždycky se také obrátit proti médiím, proti novinářům, což je taky takovou stálicí jeho projevu. Mně tam u těch, těchto vyjádření vlastně nejvíce vadí, že se tam objevuje takový ten slovník z osmdesátých let normalizační. Takovéto zevšeobecňováno. Ono to je, i z hlediska marketingu se vždycky říká, že to tedy jako je působivé. Prostě různí Novákové, Vonáskové a podobně jak je jmenuje, tak si myslím, že to prostě není důstojné pro hlavu státu, aby se vyjadřoval tímto, tímto způsobem. Názorná samozřejmě média může mít svůj, ale ten způsob vyjádření mi tedy opravdu příliš neseděl.

Vladimír KROC, moderátor
On tady označil práci opozice a médií za selhání. Mimochodem vy jste nedávno v pořadu Českého rozhlasu Plus Zaostřeno vyjádřila názor, že obě oznámené opoziční koalice mohou mít v parlamentních volbách naději na úspěch. Z čeho vycházíte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Vycházím asi z čísel a z průzkumů veřejných mínění. Já osobně těm veřejným míněním nebo těm průzkumům většinou věřím. To jest průzkum těch agentur, které to sledují dlouhodobě, které jsou schopny postihnout určité trendy. Nejde tedy o přesná procenta někdy, ale jde o to, jakým způsobem se to vyvíjí. Tam pro opozici, která se velmi výrazně profiluje proti panu Babišovi. Celkově ta opozice myslím, že to je takový to co jí asi nejvíce stmeluje, tak si uvědomila, že je obrovské riziko, že by mnoho hlasů mohlo být ztraceno, protože řada politických stran se pohybuje na hranici pěti procent a v momentě, kdy 3 strany třeba 4 strany by skončily se 4,5 procenty, tak vám to znamená, že vlastně se šance sestavit vládu, přijít s alternativou, je dosti malá. Zároveň jsou zde dvě strany, kde toto nehrozí, aspoň tedy podle dosavadních trendů. To jsou Piráti a ODS. Takže vznikly dvě koalice, které na jedné straně ODS bere k sobě TOP 09 a KDU-ČSL, kde ta hrozba, že by se nepřešlo pětiprocentní hranici, je poměrně reálná nebo je to aspoň zvýšené riziko. Víme, že KDU-ČSL se to už jednou stalo. U STANu, které si vzali zase pod křídlo, řekněme, Piráti, je ta otázka trošku složitější. STAN byl v posledních volbách velmi úspěšný. Má dost velkou popularitu. Získal dobré postavení v Senátu. Získal dobré postavení v krajích, ale na druhou stranu je to vlastně taková situace, kdy v parlamentních volbách STAN tradičně ve volbách do sněmovny, tedy abych byla přesnější, tradičně příliš nezískává. Senát má jiný charakter a jiným, jiný způsob volby. Takže i tady by ta hrozba mohla býti reálná, i když zatím ta čísla to úplně neukazují.

Vladimír KROC, moderátor
Ve společné vánoční výzvě anti COVID týmu odborníci z řad ODS, KDU-ČSL, TOP 09 apelují na vládu, aby mimo jiné bezodkladně představila propracovaný, strategický plán, včetně informační kampaně, a to nejen pro jednotlivé prioritní skupiny. Jak připraveni jsme podle vás na efektivní plošnou vakcinaci?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já mám obavy, že příliš připraveni nejsme. Samozřejmě nevidím do detailů, slyším jenom informace o tom, jak to probíhá v jiných zemí a řekněme, mám i dlouhodobou zkušenost z toho, jak funguje vlastně u nás, v státech funguje celý ten systém, abychom nehovořili jenom proti současné vládě, já nevím, možná lidi si vzpomenou na to, jaký byl problém s výměnou řidičských průkazů, s evidencí aut, které přivezli do zahraničí a podobně a najednou se ukázalo, že běžné věci, které stát má řešit, jako není schopen řešit. Je to částečně tím, že tady skutečně ten aparát, státní aparát nikdy nebyl budován a vždycky byla snaha, aby ty skupinky, které jsou u moci, mohly si prosazovat některým způsobem ty svoje priority, ale teď nemyslím, jako je politické priority, ale, ale, řekněme, dosadit své vlastní lidi a prosazovat takové užší konkrétní zájmy. A zde je to vidět, že ten stát vlastně i po tomto období nebyl nikdy budován, ta takzvaná příchod odborníků, kteří se dostávají do vysokých politických funkcí, tak není rozhodně něco, z čeho bychom měli být nadšený, i když většina obyvatel vždycky má pocit, že když to bude odborník na funkci ministra, takže to bude dobře. Ministr a ty vysocí tedy vládní činitelé by měli být především politici a jejich úkolem je připravit politická řešení, dohodnout se, najít cestu, jak to řešit, ale potom musí fungovat opravdu profesionální státní aparát, který je schopen ty věci implementovat, který je schopen i varovat, řekněme, ty politiky, že toto může přinášet nějaké vedlejší efekty a v momentě, kdy i v tom vysokém státním aparátě jsou, přichází do něj lidé, kteří nemají zkušenost se státním aparátem, kteří vlastně jsou leckdy i reprezentanty konkrétních zájmů úzkých skupin, tak to nemůže fungovat a tady velmi dlouho se o vakcinaci výrazněji nehovořilo, taky je poměrně vysoké procento lidí, kteří z ní mají obavy a rozhodně nepřicházeli informace o tom, jak to bude organizováno a nejistotu mají i samozřejmě kraje a všichni ostatní.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se díváte na to, že nejprve se k odpovědnosti za celou akci přihlásil osobně premiér Babiš, že bude tedy vládním zmocněncem pro očkování, načež včera to označil za nadsázku.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já nevím, jestli to od začátku myslel jako nadsázku nebo nikoliv. Problém je, že tento styl tý politiky, který se zde prosazuje, vlastně dává jakoby, že jeden člověk je ten, který to vyřeší, to je strašně špatně. To já jsem četla nedávno odborný článek, který posuzoval a nedivme se, situaci třeba v Indii, kdy říkali, víte, my nepotřebujeme mít jako pořádný aparát. Za mnou chodí, za mnou jako poslancem nebo politikem chodí lidé a já ty jejich problémy řeším. Toto je opravdu špatně. Opět premiér by měl v zásadě vést tu vládu, táhnout jí k tomu, aby přijímala potřebná řešení, systémová řešení, systémová opatření a musí mít samozřejmě lidi k tomu, aby mu tyto věci další organizovali, a to musí být profesionálové. Stejně tak jako při té pandemii samozřejmě by se mělo vycházet především z názorů odborníků, i ti se sice můžou mýlit, ale nikoliv tak, že jednou se řekne toto, pak se udělá PES, pak se jede úplně jiným způsobem. Pro lidi to znamená, že se zvyšuje neochota dodržovat ta pravidla.

Vladimír KROC, moderátor
Protože jsou dezorientovaní, neví, neumějí se v tom vyznat.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Nevyznají se v tom, to je jedna věc, ale druhá věc je, nechápou tu racionalitu. Nyní teď je asi nejpopulárnější na internetu si říci, ano, tak jako nemohu si koupit boty pro děti, nemohu jít koupit boty pro děti, ale můžu si koupit pušku a střelivo, to je takové zvláštní.

Vladimír KROC, moderátor
No, vy jste nedávno na jaře vydala knihu o prostoru korupčních příležitostí s podtitulem, Kdy, kde a jak se vytváří v České republice. Nacházíte tu nějakou souvislost? Ptám se i proto, že třeba pro mě osobně bylo obrovským překvapením, že čekal jsem, že existuje při pandemii nějaký krizový plán, podle kterého se jede, stačí ho vytáhnou ze šuplíku. Nic takového evidentně nebylo a pokud bylo, tak se nepoužil.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Tam právě v té knize já se hodně dotýkám těchto systémových věcí a jak které věci fungují v tomto státě a vytváří to tudíž ten prostor pro ty korupční příležitosti. Neřeším, kdo je zkorumpovaný a kdo nikoliv, ale tady to jasně vidíme, na jaře vznikl krizový štáb, který tedy měl vzniknout samozřejmě, žádalo se o nouzový stav a předsedou krizového štábu měl být ministr vnitra. Má to logiku, protože má pod sebou celý ten aparát záchranného systému. Nejdříve tam byl pan, nejdřív se změnil vlastně statut toho krizového plánu, který byl přijímán v roce 2008 a byl tam dodám pan Prymula, jakože bude toto dělat pan Prymula, byl nesporně velký odborník, ale nemá co velet hasičům, záchranářům a těmto věcem a trvalo dlouho, než jsme se vrátili k tomu zpátky, to znamená tady jsou pravidla a první, co se udělá, že se podle nich nejede. My máme pandemický plán, tuším z roku 2011, který pravděpodobně vůbec nepředpokládal takhle rozsáhlou pandemii, řeší spíše opravdu větší chřipku, chřipkovou situaci a podobně a samozřejmě po první vlně, kde se mnoho věcí dá pochopit, že prostě nikdo netušil, co to bude a nikde ve světě a věci se řešily jako trochu koleně a rychle. Tak vlastně jsme se dostali do situace, kdy minimálně přes ty prázdniny se mohly tyto věci upravovat. Celá řada dalších věcí, celá řada třeba vnitřních předpisů, jak mají být, jak mají vypadat domovy pro seniory, jaké tam mají být pravidla v jistých momentech. Jak se to má nastavovat, jestli tam mají být nějaká místa, která umožní okamžitě izolovat třeba nakažené jedince nebo při podezření. Nic takového se vlastně neděje, protože není zájem ani ze strany těch politiků. Politici vlastně mají možnost mnohem více jakoby si jet podle svých určitých zájmů a podle, podle svých představ a potom to tedy vypadá tak, že odborníci něco doporučí a vláda z toho udělá trhací kalendář a výsledek je, který tady teďko vidíme.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je prof. Vladimíra Dvořáková. Sněmovna před necelým týdnem schválila tolik diskutovaný daňový balíček, přináší zejména zrušení takzvané superhrubé mzdy a snížení daní na 15, respektive 23 %. Překvapilo vás, že hnutí ANO pomohla tuto změnu prosadit ODS?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Té koalice, která pro to hlasovala, což bylo ANO, ODS a SPD, byla skutečně velmi zvláštní, a přestože si myslím, že ten daňový balíček v některých ohledech asi byl nutný ho přijmout. Superhrubá mzda, kterou mimochodem ODS také vlastně byla jejím otcem nebo matkou, to nevím v jaké podobě.

Vladimír KROC, moderátor
Rodiče.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Rodiče. On tam byl ještě pan Kalousek, takže teď nevíme, jak to, jak to mám přesně vyjádřit, tak vlastně ta, to snížení těch daní na 15 % já dokáži. Pominu teďko, pominu podnikatelské věci, kdy můžou být motivace pro to, aby se investovalo a tak dále, ale vezmu pouze situaci zaměstnanců. Mít takovou situaci, že snížím na 15 %, může být dobré pro nastartování ekonomiky u těch nižších příjmových skupin. To je prostě tím, že inflace dostanou více peněz a budou je spotřebovávat především v České republice. V rovině kdy se to vztahuje těch 15 % i na lidi s vysokým platem, někdo spočítá, že od těch 80 000 výše do těch 141, jak je to dáno, tak to jenom bude kolem 9 miliard, jako další, další náklady, které fakticky nejsou produktivní, ale nejsou ani sociálně potřebné. A málokdo si uvědomuje, že ten, těch 23 %, který je v momentě, kdy plat dosáhne na 141 000, není, že by bylo 23 % z těch 141 000, ale když bude mít někdo 145, tak těch 23 % bude platit pouze z těch čtyřech tisíců, který má /souzvuk zvuků/. A to je podle mě v dané situaci, kdy se velmi obtížně řeší příjmová stránka rozpočtu, pořád se hovoří jenom o výdajích, tak je hodně problematické a řekl bych, že to je zase jiný, jiná skupina, která se snaží zaplatit jiný okruh voličů, dnešek se vyčítá tedy panu Babišovi, že platí tedy ty své důchodce a podobně.

Vladimír KROC, moderátor
Prezident vyzdvihl odvahu vlády se zadlužit, vidíte to stejně?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Víte, to je asi hodně otázka pro, pro ekonomy, které by sledovali celkový ten vývoj, v téhle chvíli pravděpodobně ta nutnost se zadlužit tady byla. Je otázka jenom, do jaké výše, kdy ty věci byly opravdu dávány racionálně, aby pomohly těm lidem, které se dostali do velmi vážné situace a aby je řekněme udržely nějaký základní chod podniků.

Vladimír KROC, moderátor
No, ale přišlo tedy to daňové opatření ve vhodnou dobu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Víte, já si vzpomenu, když jsem počátkem devadesátých let a učím už hodně dlouho, a vysvětlovala jsem něco studentům, tak jsem říkala, víte, vždycky je problém říci, my budeme mít vysoké sociální výdaje a nízké daně. To prostě příliš většinou nefunguje, samozřejmě toto je prostě jenom takový jako základní model. A říkám můžeme zvažovat míru daní, zdanění pro lidi, kteří jsou třeba podnikatelé a víceméně se řeší třeba odpisy a to se tady taky objevilo. To znamená, aby měli peníze na investice, aby mohli udržet to podnikání, ale jinak si myslím, že toto nepřišlo ve vhodnou dobu, osobně bych viděla mnohem lepší vlastně ten, kde byl pouze ten návrh Pirátů, který, který by zvyšoval ten, to co se odepisuje na poplatníka. Bylo by to mnohem sociálně podstatnější, ale já bych chtěla říct ještě jednu věc, ty, to /nesrozumitelné/ mohu. Víte, my pořád hovoří jenom, komu ještě dáme peníze, jak dáme peníze a já naprosto beru, že se někteří lidé dostali do velmi těžké sociální situace, ale ono to souvisí s tím, co jsme začínali. Projev pana prezidenta, který změnil před lety z novoročního projevu na vánoční poselství. V tom vánočním poselství mi tam naprosto chyběla empatie. Tam my víme, že je 11 000 mrtvých v souvislosti s covidem. To znamená desítky tisíc lidí přišly o své blízké během tohoto roku, o své přátele, o své rodinné příslušníky, kteří by pravděpodobně zde mohli ještě být, kdyby nebyla tato pandemie. Když hovoříme o finanční pomoci, samozřejmě opět udržet maximálně, aby tedy lidé se nedostali do hluboké sociální tíže, ale pro mnoho lidí je psychicky velmi náročné to, že něco budovali. Léta něco budovali a nejednou je konec. Ti lidé se s tím velmi obtížně vyrovnávají a obecně mnoho lidí mělo velké problémy se vlastně vyrovnat s touto situací. Ať už z hlediska kontaktu s blízkými, ale i třeba i s tou výukou. Jako popravdě řečeno, já přednáším a mý posluchači, protože já je nevidím, že by mi to spadlo, kdybych viděla ty studenty, tak mými posluchači je pesa kocour. Jako není to úplně ideální posluchač, to nevím, jestli jim mám dát testy, co tedy zvládli, ale je to, chvilku to jde, chvilku to jde, /souzvuk zvuků/, ale ten kontakt s těmi studenty prostě člověku chybí.

Vladimír KROC, moderátor
Když se ještě ale vrátíme zpátky tedy k tom daňovému balíčku, mám poslední otázku v téhle kapitole. Co znamená výpadek příjmů státního rozpočtu pro financování vědy.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
No, ten výsledek je, je to zajímavé, že to nikoho příliš jako nevzrušovalo, ale došlo k velkému poklesu podpory vědy. Došlo k poklesu financí, který se dává grantové agentuře České republiky, což je základní výzkum, který se vlastně podporuje přes toto. Bude to, myslím si, že to je to opět ta jedna z nejhorších možných cest. Teď, kdy naopak v tomto směru měla být spíše ty věci posíleny nebo minimálně udrženy v té rovině, jak bylo a další zajímavá věc je, vzpomeňte si na jaře, kdy mnoho pracovišť vědeckých, ať už tedy univerzitních nebo Akademie věd najednou velmi rychle reagovaly, vyráběly dezinfekce. Vyráběly ty nejrůznější štíty. Vyráběli na ČVUT plicní ventilátory, které měly pomáhat. Mimochodem dříve byly uznány v Americe pro použití než-li v České republice. To jsou všechno věci, kdy se vlastně tedy nedokázalo s tou schopností českých lidí a já si myslím, že ta kvalita vlastně pořád ještě tady přetrvává, tak to jsou schopnosti a ochotou vlastně něco dělat pro společnost, tak to vlastně tu vládu nezajímalo. Tyto věci měly být pomoci, vlastně nastartovat, aby něco fungovalo déle, aby, aby se to prosadilo tímto způsobem a nebyli jsme závislí třeba na jiných technologiích, znovu říkám, bezprostřední rozhodování asi v momentě, kdy něco vypuklo, je něco jiného, ale tady ten potenciál vlastně nikdo výrazněji neocenil, nikdo nepodpořil a výsledek je, že tedy na, na vědu a výzkum bude podstatně méně peněz.

Vladimír KROC, moderátor
Zdůrazňuje politoložka Vladimíra Dvořáková. Přijala jste zprávu o dojednání dohody mezi Evropskou unií a Británii o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období s úlevou. Už se zdálo, že nakonec dojde k tomu tvrdému brexitu, anebo jste tušila, že se Londýn a Brusel nakonec dohodnou?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já jsem předpokládala, že se nakonec dohodnou, i když jsem si nebyla jista, jestli tam nebudou zase ještě nějaké cestičky, jak něco ještě protáhnout a prodloužit celá ta jednání. Já si myslím, že to je především obrovská úleva. Pro podnikatelské kruhy to vždycky znamená, že je dobré, když vidí, na čem jsou, nejhorší je prostě nejistota, když nevím co bude za měsíc. Nevím co bude za půl roku. To je prostě věc, která komplikuje vlastně podnikání všech, všech lidí ale nebo všech podnikatelů na, na obou stranách kanálu, když to takto řeknu. Byla jsem ráda, že se to podařilo. Ta dohoda zjevně je poměrně vyrovnaná. Osobně se domnívám, že pro Británii a její vyjednávací pozice byla špatná zpráva, výsledky voleb ve Spojených státech, to znamená, že Donald Trump nebyl zvolen.

Vladimír KROC, moderátor
Myslíte, že to tedy oslabilo pozici Borise Johnsona?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já si myslím, že to oslabilo při tom vyjednávání, protože Donald Trump vlastně dával najevo, že v Británie udělá velmi výhodnou obchodní dohodu. Popravdě řečeno, Donald Trump nebyl žádným příznivcem Evropské unie, jako, jako takové, neměl nějaký zájem na to, aby zde byla silná Evropská unie, takže od počátku vlastně podporoval, jak brexit tak ty vyjednávací pozice a v tuto chvíli pro Borise Johnsona bylo poměrně zřejmé, že asi dlouhodobě nemůže s takovou podporu USA počítat, protože to vypadá, že Joe Biden se vrátí k té politice, která byla za Baracka Obamy, to znamená, chci mít silného partnera na druhé straně oceánu a tím partnerem bude Evropská unie jako celek.

Vladimír KROC, moderátor
Proč se Spojené království rozhodlo odstoupit od programu Erasmus, což je program Evropské unie podporující zahraniční mobilitou vysokoškolských studentů a pedagogů a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě. Nedoplatí na to nakonec nejvíc právě Velká Británie, co myslíte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Mně je toho programu hrozně líto, teda ten problém samozřejmě bude probíhat v rámci Evropské unie, ale /souzvuk zvuků/ ne ve Velké Británii a nutno říci, že třeba i z hlediska našich studentů, tak jako ten zájem jet do Velké Británie, byl vždycky vysoký, už jenom díky prestiži tamních univerzity i díky tomu, že tam vždycky byla ta dobrá angličtina, kterou se vyučovalo, což ne ve všech zemích toto vždycky fungovalo. Ono to může mít i negativní dopady pro Velkou Británii. Ono už se ukázala jedna věc a to, že už delší dobu vlastně Velká Británie poté co tedy byl dohodnut brexit, vypadává z evropských projektů vědeckých a já jsem v jednom projektu /nesrozumitelné/, což je tedy evropská technologická agentura a tam vím, že najednou ty už účastníci z Velké Británie vlastně už nedostávají financování na tyto aktivity. To znamená propojování vědy s Velkou Británií nemusí, bude teda mnohem komplikovanější pro Velkou Británii a pro Evropu. Škoda bude na obou stranách, ale vím také, že i řada vědců a pedagogů ve Velké Británii svým způsobem přemýšlela, jestli nemá odejít do Evropy, zejména těch, kteří nejsou původně Britové, protože uvědomme si, že na, na těch britských univerzitách učí špičky. Na těch nejlepších samozřejmě učí špičky, ale velice často jsou z ciziny, z jiného z jiného prostředí a sledovali ty podmínky a zvažovali, jestli by nebylo dobré spíše přejít jako do evropského prostoru, kde by, řekněme, šance byla mnohem větší. Bude záležet samozřejmě na, na Británii, jak dalece ty věci bude schopná vyjednávat na zájmu a na konkrétních projektech, ale každopádně ty projekty na vědu tam už Británie nebude mít to postavení, jak tam měla.

Vladimír KROC, moderátor
No asi teď v té době covidové to beztak s tím programem Erasmus není žádná sláva.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
No, není to žádná sláva, byť studenti pořád přijíždějí, teď se připravuje další semestr, tak zjišťujeme tedy, kdo vlastně nakonec přijede nebo nepřijede, navíc v České republice, která se vlastně z toho nejlepšího státu na jaře stala tím státem víceméně spíše nejhorším, tak tam samozřejmě ty obavy jsou u studentů přijet, tak uvidíme, kolik jich nakonec přijede. Přesto je to velký program, který pomáhal, řekněme, zvyšovat úroveň, komunikaci mezi studenty z různých oblastí a možná tohle to byl ten důvod, proč se rozhodli v něm nepokračovat. Je hodně drahý, to říkal pan Johnson, že vytvářel Evropany, že ti mladí lidé vlastně projížděli nebo aspoň teda na té vysokoškolské úrovni projížděli různými zeměmi Evropy. Měli obrovské zkušenosti přátele jako, jako celoevropsky a tudíž taková ta, ta úzká nacionální vidění tam nebylo. Otevíraly se světu, ti lidé měli prostě přátele po celé Evropě, znám to z té mladší generace, koneckonců i třeba z rodiny.

Vladimír KROC, moderátor
To byla prof. Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Děkuju a buďte zdráva, ať se daří v novém roce.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Ať se všem daří a hlavně všichni držte se.

Vladimír KROC, moderátor
Na shledanou. Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.