Pro odchov lososů vzniklo v Čechách třicet umělých líhní, polovina z nich byla na Šumavě a v Pošumaví
Lososi se dříve běžně vyskytovali v horních tocích Vltavy a Otavy a patřili k vyhledávaným pochoutkám. V 19. století, kdy se zdokonalovaly formy lovu a zároveň se začaly budovat jezy, lososi z českých řek mizeli. Tehdy přišel uznávaný vědec Antonín Frič s nápadem zřídit umělé líhně, v nichž by se lososi odchovávali a následně do řek vypouštěli.
Po celých Čechách vzniklo na třicet chovných stanic a polovina z nich na Šumavě a v Pošumaví. Nacházely se jak při toku Vltavy v Lenoře, ve Stožci či v Loučovicích, tak na Otavě v Radešově u Rejštejna a v Sušici. Další byly třeba ve Čkyni a ve Lčovicích v povodí Volyňky a také na drobnějších tocích v Tažovicích nebo v dnes zaniklých Radvanovicích u Českých Žlebů.
Většina těchto stanic však existovala jen krátce, protože jejich fungování bylo závislé na dobrovolnících, nebo se odchovy nedařily.
Výjimku představovala sušická stanice, kde se podařilo během let 1871 až 1893 odchovat přes 2,5 milionu mladých lososů, což představovalo zhruba třetinu veškeré lososí líhně v Čechách v uvedeném dvaadvacetiletí. Později se proměnila v zemský ústav, který se vedle lososů zabýval také odchovem pstruhů.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Pomníček Bärenstein nedaleko Stožce připomíná zastřelení posledního šumavského medvěda
Drobný pomníček Bärenstein, v překladu Medvědí kámen, je součástí nejstarší naučné stezky v jižních Čechách, která připomíná existenci medvědů v šumavských lesích.
-
Pokus nahradit koněspřežku volospřežkou nevyšel. Voli byli málo učenliví, pomalí a nemotorní
Jihočeši jsou právem hrdí na první kontinentální železnici, která v 19. století spojila Budějovice s Lincem. Zřízení koněspřežky urychlilo a zlevnilo přepravu zboží a osob.
-
První školní přírodní rezervaci v Československu založil učitel z Prachatic
Už v roce 1963 inicioval učitel Aleš Záveský z Prachatic svůj záměr vytvořit přírodní výukové centrum pro děti. Mnoho způsobů, jak tuto myšlenku dál rozvíjet, neměl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
