Sdílet děti na sociálních sítích? Pro dítě je to jen ztráta soukromí, benefity to pro něj nemá žádné, odrazuje psycholožka

4. březen 2024

Každý den sledujete, jak tráví čas, co jí, jak si hrají, v čem jsou oblečené a jak rostou. Někteří rodiče sdílí životy svých dětí od narození na sociálních sítích. Někteří jen aby se pochlubili a sdíleli to s přáteli, rodiče influenceři na sdílení svých dětí můžou vydělávat i peníze. Jaké dopady má sdílení potomků na dětskou psychiku? Jsou v tom rizika? A můžou rodiče své děti využívat k byznysu?

Čtěte také

V červenci letošního roku začne v americkém státě Illinois platit nový zákon. Rodiče budou muset ukládat na svěřenský fond svých dětí část výdělku z příspěvků na sociálních sítích, ve kterých figurovaly jejich ratolesti. Jde třeba o placené spolupráce na sítích třeba na dětskou výživu nebo plenky.

„Instagram je plný rodičů, kteří své děti ukazují i na denní bázi, jak tráví čas, co jim kupují. A samozřejmě jakmile je v příspěvku roztomilé dítě, dosah se zvyšuje a šance na nové sledující a placené spolupráce je větší. Takže dítě se stává součástí byznysu influencerů,“ objasňuje redaktor Jan Cibulka.  

Svolení od dítěte, natož od miminka, nemají. „Setkala jsem se i s příspěvky, které dítě zesměšňovaly. To v batolecím věku může být třeba i roztomilé, ale když dítě roste, tak se tento obsah z internetu nevymaže a bude ho doprovázet celý život,“ dodává redaktorka Jana Magdoňová.  

Svolení od dítěte

Jedna věc je ptát se dítěte na svolení se zveřejněním fotky, a to už relativně brzo, když může chtít nebo nechtít, aby rodič fotku dával na sociální sítě. „Problém ale je, že dítě si neumí představit dosah a rizika takového rozhodnutí. A když se rodič zeptá, jestli může fotku zveřejnit, tak je důležité dodat i to B, tedy říct, kde tam můžou vzniknout problémy a dítěti je vysvětlit.“

Čtěte také

Kde si tedy dát tu hranici jestli sdílet, nebo nesdílet své dítě na sociálních sítích? Psycholožka Eva Vášová říká jednoznačně, že benefity pro dítě to nemá žádné.

Na sociální síti jsou to jen čísla sledujících, ale zkuste si je představit jako dav lidí, který se dívá na vaše dítě.

„Prostě pro něj to je jen ztráta soukromí. Vášová radí představit si dav, který na vaše dítě kouká. Na Instagramu je to jen číslo sledujících, ale dejte si toto číslo třeba do Googlu, ať vám ukáže, jak vypadá dvacetitisícový dav lidi. A ti všichni koukají na vaši dceru, syna jak si hraje, jak jí, jak spí,“ vysvětluje Magdoňová s tím, že psycholožka doporučuje si také napsat na papír všechna rizika a benefity pro sebe a pro dítě. „Ať to aspoň vidíte černé na bílém, a pak si to zhodnoťte.“

Občanský zákoník

V Česku není předpis o youtuberingu s dětmi, ale občanský zákoník už děti v tomto ohledu chrání. „Rodiče mají povinnost pečovat o zdravý vývoj dětí, jak fyzický tak psychický. A děti jsou chráněné i proti zveřejňování informací z jejich života, které je mohou poškodit. Třeba tak, že se jim vrstevníci v kolektivu budou posmívat.“

Tuto otázku řešili už před víc než dekádou soudy. „Tehdy šlo o případ syna Ivety Bartošové. O něm jeden bulvární deník psal způsobem, který bychom dnes označili nejspíš jako kyberšikanu: dost expresivně komentovali jeho údajnou nadváhu a přidávali k jeho fotografiím z ulice komentáře v tom smyslu, co se tomu mladému ,lívanečkovi‘, což měl být posměšek, kterým ho údajně častovali spolužáci, asi honí hlavou,“ poukazuje Magdoňová.

Čtěte také

Vrchní soud v Praze tehdy napsal, že se dotyčný stal nejistým v dětském kolektivu, odmítal jídlo, došlo k jeho zesměšnění před širokou čtenářskou veřejností a on se nemohl bránit. „Za což mu pak soud přiznal tři sta tisícové odškodné,“ dodává Cibulka.

„Mimo jiné pak Nejvyšší soud zdůraznil, že dítě má právo na ochranu před svévolnými zásahy do svého soukromí i tehdy, jsou-li činěny jeho zákonnými zástupci, protože rodiče jsou povinni důsledně chránit zájmy dítěte. A mezi ty patří i důstojnost a dobrá pověst,“ uzavírá Magdoňová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.