Světové kolébky zemědělských civilizací jsou teď závislé na dovozu potravin
Když ruská invaze na Ukrajinu – a s ní spojená krize v Černém moři – přerušily dodávky ukrajinského a ruského obilí do světa, celosvětově zdražily potraviny. Odhalilo to zároveň jiný problém: země Blízkého východu a subsaharské Afriky (zahrnuje území kontinentu bez severní Afriky, která je považovaná za součást arabského světa) se v dlouhodobém horizontu stávají stále víc závislými na dovozu potravin ze zahraničí.
Čtěte také
A to přesto, že jde o regiony, které byly v minulosti kolébkami zemědělských civilizací – ať už jde o Egypt, oblasti kolem středního toku Nigeru, nebo Etiopii.
Podle poslední zprávy Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu žijí zhruba 3,5 miliardy lidí v prostředí, které je extrémně zranitelné k dopadům klimatických změn. To je opravdu velká část z osmi miliard obyvatel planety.
Znamená to, že kvůli zranitelnosti ekosystémů, ve kterých žijí, nebo zranitelnosti vůči změnám počasí, hrozí těmto komunitám nebo celým společnostem, že přijdou o zdroj obživy, nebo o něj už přišly.
Čtěte také
Zranitelnost lidí a ekosystémů kolem nich jsou přitom úzce provázané, a regiony, ve kterých je problém zajistit potřebný rozvoj, jsou zároveň mezi těmi nejvíc ohroženými klimatickou změnou. A ta navíc podle OSN nejsilněji dopadá na drobné farmáře a nízkopříjmové domácnosti.
Jak moc to souvisí s rychlým nárůstem počtu obyvatel, změnou klimatu, a co se s tím dá dělat? Odpovědi hledá pořad Za obzorem, kterým vás provede Zdeněk Novák.
Související
-
Etiopie zažívá ekonomický boom. Proč rozvoj stojí za to sledovat i z pohledu Evropy?
Etiopie patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a svůj rozvoj opírá hlavně o rostoucí populaci, přírodní zdroje a vodní energetiku.
-
Etiopie – barvitá kolébka lidstva
Přemysl Rabas si v rámci cyklu cestovatelských promítání připravil na zítřek přednášku o Etiopii, jedné z etnicky nejpozoruhodnějších a nejpůvodnějších zemí černé A...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
