Ani automobiloví závodníci nejsou při parkování neomylní
Každý z nás už se někdy přesvědčil, že parkování by mohla být samostatná závodní disciplína. Ostatně fotky, které posíláte do našeho projektu Parkuj jako člověk to jasně potvrzují. A jestli ještě nějaké máte, pak do dnešní půlnoci máte poslední možnost pro jejich poslání do soutěže. Je pravdou, že s talentem pro parkování se člověk nerodí, ten si musí vypěstovat. Třeba jako automobiloví závodníci, kteří za volantem tráví většinu svého života. Ani profesionální piloti se ale občas nevyhnou nějakému tomu ťukanci.
Při závodech, kde je jakékoliv zastavení spíš překážkou, piloti moc parkovacích situací neřeší. Přesto jim většinou nedělají problém ani v běžném životě. Podle Štěpána Vojtěcha, úspěšného jezdce rallye, je to tím, že závodníci to mají takříkajíc v ruce. „Myslím, že to vychází spíš z toho, že závodníci prostě sedí v autě a mají odhad, nemají tolik předsudků a strachu, ale že by byli odborníci na parkování, to ne. Mají odhad v autě, takže umí víc využít prostoru,“ vysvětluje Štěpán Vojtěch.
Ani my ostatní ale nemusíme pro snadnější parkování hned oblékat nehořlavou kombinézu a narážet přilbu. „Existují dnes už moderní vozy, které zaparkují za pilota nebo řidiče samo jenom zmáčknutím tlačítka. Tyto vozy velmi pomáhají lidem, kteří mají s parkováním problémy,“ chválí moderní zlepšováky první český pilot Formule 1 Tomáš Enge. Jeho dlouholetý kamarád Štěpán Vojtěch už ale z podobných zázraků tak nadšený není.
„Když si člověk zvykne na to, že má vzadu kameru, a že na něj všechno pípá a potom se najednou dívá po rádiu a ztrácí návyky, že se otáčí a také mu chybí odhad. Takto jsem nedávno se všemi těmi kamerami naboural do nějaké cedule u pumpy. Cedule byla schovaná. Tak stane se,“ přiznává mistr republiky v rallysprintu, který je zvyklý na úplně jiný styl parkování.
Závodníci parkují především mimo vozovku
„Většinou se to zaparkuje, že zmizí silnice pod koly, v lepším případě se nic nestane. Na německé rallye jsme zaparkovali do vinice, akorát nevím, o kolik litrů vína jsme je připravili. Myslím, že to zažil každý závodník rallye, to je tam na denním pořádku. Je samozřejmě lepší, když se nic nestane a zaparkuje se do nějakého prostranství a vykácejí se malé keříčky a podobně, auto je netknuté a člověk nemá boule,“ popisuje Štěpán Vojtěch.
Tomáši Engemu podobná návštěva vinice nehrozí. Přesto má i on s nedobrovolným opuštěním závodu bohaté zkušenosti. „My na okruzích parkujeme do únikových zón – takzvané štěrkové únikové zóny a tam když zaparkujeme, musíme čekat na jeřáb nebo na traktor než nás vytáhnou a nevypadá to dobře, když pak vidíte fotku v časopise,“ říká Tomáš Enge.
Parkování zkrátka občas potrápí každého. Oba závodníci se ale shodují v tom, že nejlepším učitelem je praxe. A pokud se neosvědčí ani praxe, doporučují oba jezdci městskou hromadnou dopravu.
