FAQ: Časté dotazy

Zodpovězená témata

• Proč se mi autorádio neztiší hned po Zelené vlně?
• Přelaďování mezi pražskou a celoplošnou Zelenou vlnou
• Jaké zprávy a proč se (ne)dostanou do vysílání Zelené vlny
• Proč nevysíláte informace o raderech/měřeních rychlosti?

Proč se mi autorádio neztiší hned po Zelené vlně?

Autorádio|foto:Pixabay

"Při ukončení relace se stává, že rádio zůstává zapnuto v systému RDS, tedy je hlasitější, bliká displej a nelze přeladit na jinou stanici. Nejsem si jist, jestli se jedná o závadu u vás nebo na mém rádiu..."

Signál TA (Traffic Announcement – dopravní hlášení), na základě kterého mohou autorádia zesílit poslech, přeladit nebo přepnout z CD na poslech rádia, je spínán automaticky počáteční znělkou Zelené vlny a automaticky je vypínán závěrečnou znělkou. Jde o krátkou sekvenci dat vysílanou v pro lidské uši neslyšitelném pásmu.

Sekvence dat se několikrát opakuje, protože přijímač se jí řídí, až když ji obdrží opakovaně celou. Přestože se podle poslechu může zdát signál vysílače čistý, RDS data mohou být narušena. V případě, že autorádio vzhledem ke kvalitě signálu nezaznamená příkaz ukončující TA, by se mělo přepnout zpět do normálního hraní nejpozději 3 minuty od začátku dopravního hlášení.

Přelaďování mezi pražskou a celoplošnou Zelenou vlnou

Autorádio (ilustrační snímek)|foto:Pexels, Licence Pexels

"Proč se v Zelené vlně překřikují dva redaktoři?" "Při Zelené vlně přeskakují dva různé hlasy a nedává to smysl. Udělejte s tím něco." Podobné připomínky od posluchačů čas od času dostáváme. Chyba ve vysílání to ovšem není. Nežádoucí přepínání mezi dvěma frekvencemi Radiožurnálu během dopravního zpravodajství se může v autorádiu projevovat v některých lokalitách kolem Prahy a je důsledkem jedné z funkcí systému RDS. Jak přijímač nastavit vhodně?

Proč dvě verze Zelené vlny?

Během dopravní špičky bývá v Praze natolik komplikovaná situace v provozu, že souhrn informací zaplní celou relaci Zelené vlny. Výčet ryze metropolitních problémů by ale nebyl užitečný pro posluchače v ostatních krajích. Proto ve všední dny ráno a v pátek odpoledne vysíláme na Radiožurnálu takzvaně regionálně rozpojovanou Zelenou vlnu.

Jak to funguje?

Toto vysílání odbavují dva redaktoři Zelené vlny, každý ze svého malého studia. Jeden sleduje dění v celé republice kromě Prahy, druhý se zaměřuje právě jen na hlavní město. Vidí na sebe přes prosklenou stěnu a domlouvají se prostřednictvím komunikátoru. Především se musí krátce před vstupem do vysílání dohodnout, jak dlouhá bude jejich relace. Po úvodní znělce Zelené vlny začínají oba současně mluvit. Dopravní zpravodajství musejí prezentovat tak, aby to oběma trvalo onen stanovený čas, tedy aby skončili ve stejný okamžik na sekundu přesně. Následuje závěrečná znělka.

A jaký výsledek slyší posluchači? Ti, kteří přijímají signál Radiožurnálu z pražské Žižkovské věže na FM 94,6 MHz, slyší pouze hlas prvního redaktora informujícího o dopravní situaci v hlavním městě. Posluchači přijímající signály Radiožurnálu z ostatních vysílačů po celé ČR ve stejnou dobu slyší jen hlas druhého redaktora referujícího o potížích v dopravě v celé republice kromě Prahy.

Nežádoucí přepínání autorádia

V některých lokalitách různě daleko za Prahou se může stát, že při určitém nastavení některá autorádia opakovaně nežádoucím způsobem přepínají mezi pražskou a celostátní verzí Zelené vlny. Konkrétně tedy cyklicky přelaďují mezi signálem Radiožurnálu z Žižkovské věže a některého jiného vysílače (například na severu z Bukové Hory na Ústecku, na východě ze středočeských Votic). Posluchač pak slyší několik slov od prvního redaktora, několik slov od druhého, vzápětí zase část věty od prvního a tak dokola. Může za to zapnutá funkce RDS AF (Alternative Frequency), respektive způsob, jak tato funkce na konkrétním autorádiu funguje.

Zmíněná funkce neustále hledá nejsilnější signál a automaticky přepíná mezi dostupnými frekvencemi dané stanice z různých vysílačů. Nebere bohužel v potaz subjektivní hledisko. Zatímco člověk si stanici přeladí až v době, kdy je stávající příjem neuspokojivý, automatika tak učiní prostě ihned, kdy je jeden z dostupných signálů byť jen nepatrně silnější (přestože příjem původního signálu je stále dobře poslouchatelný). V určitých oblastech kolem Prahy, kde se dva podobně silné signály Radiožurnálu "hádají" o to, který je zrovna silnější, pak takové přepínání může trvat i nějakou chvíli. Při vysílání Zelené vlny to může mít popsaný negativní důsledek. Jakmile Zelená vlna skončí, už přepínání mezi různými frekvencemi poznat není, protože ze všech vysílačů včetně toho na Žižkovské věži je šířené naprosto shodné vysílání.

Různé modely přijímačů navíc vykazují rozdílnou citlivost na úroveň přijímaných signálů a také odlišnou mez, kdy už přepínají z jedné frekvence na druhou. Jinými slovy, ne na všech autorádiích má funkce RDS AF stejný průběh. Na některých přijmačích k opakovanému nežádoucímu přepínání nedochází, na dalších jen výjimečně, na jiných častěji.

Řešení existuje

Jak nepříjemnosti zabránit? Pokud se často pohybujete v místech u Prahy, kde autorádio opakovaně přehodnocuje sílu jednotlivých signálů a přepíná nežádoucím způsobem mezi různými frekvencemi Radiožurnálu, lze doporučit jednu z následujících možností.

První varianta: Na předvolby autorádia si uložte Radiožurnál dvakrát. Pod první tlačítko primárně pražskou frekvenci FM 94,6 MHz s vypnutou funkcí RDS AF. A pod druhé tlačítko další frekvenci Radiožurnálu se zapnutou funkcí RDS AF (viz přehled vysílačů). Budete tedy přijímat stabilně Radiožurnál na pražské frekvenci. Teprve tehdy, až se dostanete mimo její dosah, manuálně přepnete druhým tlačítkem na ostatní vysílače Radiožurnálu (mezi nimi už se pak při jízdě bude přijímač přelaďovat zase sám podle potřeby). A jakmile se k hlavnímu městu vrátíte, prvním tlačítkem se manuálně vrátíte k příjmu pražské frekvence.

Druhá varianta: Ne všechna autorádia dovolují selektivě zapínat/vypínat RDS AF pro jednotlivé předvolby a první varianta tedy nemusí být možná. Na méně pokročilých přijímačích je ke zvážení celkové vypnutí funkce RDS AF. Pak autorádio nebude přelaďovat u žádné poslouchané stanice mezi dostupnými signály z různých vysílačů. Pro každou oblíbenou stanici bude potřeba uložit do předvoleb několik frekvencí podle lokalit, kde se obvykle pohybujete.

Třetí varianta: Alernativním řešením je poslech Radiožurnálu v rámci digitálního vysílání DAB+. Na této platformě je v celé ČR vysílaná celorepubliková mutace Zelené vlny.

Přehled FM a DAB+ vysílačů Radiožurnálu i dalších stanic Českého rozhlasu v rubrice Jak nás naladíte

Jaké zprávy a proč se (ne)dostanou do vysílání Zelené vlny

Zelená vlna Radiožurnálu: Studio|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

"Včera jsem vám volal informaci o koloně, ale ve vysílání jste o ní vůbec nemluvili. Proč? Má pak smysl volat?"

Veškeré postřehy ze silnic, které voláte na bezplatnou linku 800 553 553 do našeho nonstop dispečinku, mají význam. Užitečné jsou hned několika způsoby. Odvysílání na Radiožurnálu není zdaleka jediný z nich.

Vysíláním to začíná, vaše informace mají cenu i jinde

Upozornit ostatní řidiče na dopravní komplikaci co možná nejrychleji, nejpřesněji a nejsrozumitelněji prostřednictvím éteru je samozřejmě primárním úkolem Zelené vlny. U toho ovšem zpracování vašich postřehů z dálnic a silnic nekončí. Veškeré informace už během telefonického hovoru naši dispečeři zadávají do unikátního dopravního redakčního systému. V jeho rámci se během několika sekund všechny údaje předávají nejen sloužícím redaktorům Zelené vlny Radiožurnálu a Dopravy Plus, ale taky kolegům z Dvojky a všech regionálních stanic Českého rozhlasu.

Data předáváme dál, zprostředkovaně i do navigací

Informace si navíc nenecháváme jen "pro sebe". Jako jediné médium v Česku jsme obousměrně zapojení do Jednotného systému dopravních informací (JSDI). Nejen, že z něj čerpáme, ale taky přispíváme. Obdobným způsobem jako Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, správci komunikací, dopravní odbory jednotlivých samospráv a další orgány a úřady.

Konkrétně všechny vaše telefonáty vždy zpracujeme do stručné hlášenky s lokalizací v mapě a popisem nezbytných detailů. Každá taková zpráva se v rámci datové komunikace automatizovaně předává do Národního dopravního informačního centra (NDIC) v Ostravě, odkud ŘSD řídí provoz a dohlíží nad situací na dálnicích v celé České republice. Takzvané "události" odesílané nepřetržitě on-line z Českého rozhlasu do NDIC se po schválení zveřejňují v rámci JSDI a využít je tak můžou i další média a provozovatelé některých mapových/navigačních aplikací. Zprostředkovaně tak informace z vašich telefonátů do dispečinku Zelené vlny můžou pomoct mnoha dalším motoristům i jinými cestami než jen přes rozhlasový éter.

Reagují i silničáři nebo policie

Stále to není úplný výčet, jak jsou vaše upozornění z cest naším prostřednictvím využívaná ve prospěch bezpečnějšího provozu. Některé typy varování – kupříkladu na předmět v jízdním pruhu, nebo na zvěř uvězněnou na špatné straně dálničního oplocení – se stávají impulzem k výjezdu vozidla ŘSD k označení rizikové situace (například světelnou šipkou), eventuálně můžou být předaná dálniční policii, jejíž hlídky ve spolupráci se silničáři řeší mimo jiné odklízení nebezpečných překážek (kusy prasklých pneumatik, ztracené zakládací klíny, části nejrůznějších nákladů).

Priority Zelené vlny: Jak vybíráme zprávy do vysílání

Zpátky k samotnému rozhlasovému vysílání. Pro Zelenou vlnu (ZV) je – tak jako pro každou součást programu – vyhrazená určitá stopáž. Není neomezená. Obvykle se její délka na Radiožurnálu pohybuje kolem 70 sekund. Pro tento časový rámec je úkolem redaktora ZV vybrat z aktuálních událostí na dálnicích a silnicích ty, které působí nejzávažnější problémy. Priority určujeme podle míry nebezpečí (absolutní přednost mají urgentní varování před auty jedoucími v protisměru a před dalšími výrazně rizikovými situacemi, kdy hrozí újma na zdraví nebo škoda na majetku), dále podle významnosti komunikace, respektive podle počtu zasažených motoristů a délky zdržení.

Radiožurnál je celoplošná stanice. V Zelené vlně pokrývá dění v celé republice, a tak se z podstaty věci do žádné relace nevejdou informace o zcela všem, co se právě na českých, moravských a slezských komunikacích děje. Postihnout úplně vše je zejména přes den nereálné. Na takový vstup by často nestačilo ani pět minut nepřetržitého mluveného slova. Současně se odehrávajících komplikací bývají až desítky. Proto se méně podstatné informace do celoplošného vysílání nezařazují.

V době skutečně rušné ranní nebo odpolední dopravní špičky se tak relativně méně prioritními můžou stát i informace o kolonách, kde je z hlediska řidiče, který musí frontu vystát, zdržení poměrně dlouhé. Pokud ovšem na řadě dalších míst vznikají kolony ještě delší, s ještě větším zdržením, kde uvízne ještě více motoristů, v rámci zmíněného systému priorit se pak zpráva o relativně menší nepříjemnosti nemusí do vysílání vejít. Jednoduše pro ní v kontextu ostatního dění nezbyde prostor ve vyhrazené stopáži Zelené vlny.

Pomyslná laťka, ona hranice pro (ne)zařazení nějaké dopravní informace do vysílání se dynamicky mění, v podstatě pro každou jednu relaci je jiná. Záleží vždy na situaci, na počtu a rozsahu jednotlivých dopravních problémů po celé zemi v danou dobu.

Dopravní zpravodajství i na regionálních stanicích

Vedle celoplošných stanic Českého rozhlasu vysílají dopravní zpravodajství také ty regionální. Právě v jejich programu je vzhledem k zaměření na jednotlivé kraje více prostoru i pro ty informace, které jsou z hlediska celorepublikového vysílání méně prioritní. Je tedy na preferencích a potřebách jednotlivých motoristů, jestli cestují napříč Českem, respektive hlavně po významných silničních tazích a dají tak přednost Radiožurnálu, nebo se pohybují jen v rámci některé menší oblasti, kraje, okresu a proto naladí příslušnou regionální stanici ČRo s lokálně koncipovanou Zelenou vlnou.

Děkujeme za spolupráci, má smysl!

Každopádně děkujeme všem, kdo neváháte zavolat do dispečinku Zelené vlny na bezplatnou linku 800 553 553, kdykoliv na cestách potkáte nějakou dopravní komplikaci. Jak už teď víte, veškeré informace, všechna vaše varování a další postřehy využíváme hned v několika oblastech i mimo samotné vysílání.

Proč nevysíláte informace o radarech/měřeních rychlosti?

Měření rychlosti (ilustrační foto)|foto:Eva Malá, Český rozhlas Liberec

Nepřiměřená rychlost (včetně překračování nejvyšší povolené rychlosti) je podle policejních statistik nejčastější příčinou dopravních nehod s tragickými následky. V dopravním zpravodajství si klademe za cíl podporovat bezpečnost na komunikacích. Proto Zelená vlna z principu nikdy nebude upozorňovat, kde hrozí pokuta těm, kteří nerespektují základní pravidla silničního provozu. S častým alibistickým výkladem, že pak alespoň řidiči v avizovaném úseku jedou předpisově, se neztotožňujeme. Zhruba 40 % lidí, kteří v důsledku nehod zemřou, by nemuselo přijít o život, nebýt něčí těžké nohy na plynu...