Antivirus: Redakce hledají cesty, jak si čtenáře a čtenářky udržet. Proč zpravodajství ze sociálních sítí mizí?

Dostat zprávy tak říkajíc pod nos třeba na Facebooku bylo praktické a pohodlné. Navíc šlo často o články, které už předvybrali lidé, kteří jsou blízcí, třeba kamarádi. „Člověk se tak spíš dostal k věcem, co ho zajímají. A platí to i naopak, tenhle sociální filtr pak často odfiltruje věci, o které nestojím,“ vysvětluje redaktor pořadu Antivirus Jan Cibulka.

Čtěte také

Sdílet děti na sociálních sítích? Pro dítě je to jen ztráta soukromí, benefity to pro něj nemá žádné, odrazuje psycholožka

Pohodlné pak tohle bylo i pro noviny. Sociální sítě jim pomáhaly hledat nové čtenáře a čtenářky a taky s nimi udržovat kontakt. Ne každý si ráno otevře dva nebo tři zpravodajské weby, Facebook mnohem spíš. I proto média investovala do toho, aby byla na sociálních sítích dobře vidět.

„Nutno dodat, že ani sociální sítě na tomhle výměnném obchodu netratily: lidé tam o zprávách debatovali, trávili tím čas a u toho viděli reklamy, ze kterých jsou sociální sítě financované,“ popisuje Jan Cibulka.

Vyhrocené debaty

Ale proč tohle přestává fungovat? Podle datového novináře se sešlo víc věcí najednou: debaty okolo zpráv začaly být na sociálních sítích čím dál víc politicky vyhrocené, což řadu lidí otrávilo a tráví tam méně času.

„A to sociální sítě viděly nerady: čím méně času, tím méně zobrazených reklam, a tedy méně peněz. Začaly proto zprávy ve svých algoritmech utlumovat. Ve výsledku je pak vidí daleko méně lidí a nezáleží příliš ani na tom, zda člověk to určité médium na sociální síti sleduje,“ vysvětluje Jan Cibulka.

Čtěte také

Podvodníci na internetu hledají oběti na seznamkách. Manipulují a cílí na city, varuje Antivirus

Některé státy navíc schválily legislativu, podle které by sociální sítě měly médiím za ukazování jejich článků platit. To je důvod, proč Facebook už u odkazů na zpravodajské weby v Česku neukazuje obrázky, jinde ve světě pak odkazy na zprávy blokuje úplně.

„Twitter, tedy sociální síť X zase po převzetí Elonem Muskem začal skrývat u článků titulky. A i ostatní sociální sítě se snaží spíš své uživatele podržet u sebe než je odkazovat někam jinam, což platí právě i pro zpravodajství,“ říká novináč.

Kvalitní novinařina

Co to ale znamená pro čtenáře? Řada influencerů přeci zpravodajské dění nějak pokrývá. „Tady je důležité slovo ‚nějak‘. Někteří odvádějí dobrou práci, pro řadu dalších jsou sociální sítě cesta, jak si vydělat – často tím, že do příspěvků mixují reklamu, přičemž ji často ani nepřiznají,“ konstatuje Jan Cibulka.

Navíc kvalitní novinařina vyžaduje spolupráci řady lidí: práci redaktorů kontrolují editoři a editorky, každý článek tak vidí víc očí a klesá proto šance, že někde vyjde nesmysl, redakce se k někomu zachová nefér, nebo dokonce čtenářům lže. „Tohle v jednom nebo dvou lidech prakticky nejde zvládnout,“ upozorňuje.

Čtěte také

Politici lákající na investice? S jistotou to bude podvod, varují redaktoři pořadu Antivirus

Newslettery a podcasty

Všechny redakce teď hledají cesty, jak si čtenáře a čtenářky udržet. Proto nabízí newslettery, tedy možnost odebírat články e-mailem. Někdy lze nastavit, že budou chodit jen věci od určité autorky nebo autora.

„Pak jsou tady mobilní aplikace jednotlivých portálů, a kdo má rád audio, pro něj jsou tu podcasty. Já osobně mám rád starou, ale pořád perfektně funkční technologii, kterou najdete prakticky všude: takzvané RSS feedy. Články z různých webů mi automaticky chodí do jedné aplikace v mobilu. Mám tam namixované velké zpravodajské servery i maličké blogy s tím, co mě zajímá,“ doporučuje Jan Cibulka.