Budoucnost biopaliv
Od září loňského roku se do nafty, kterou tankujeme, přidává biosložka, které se říká MEŘO. Od ledna letošního roku pak se do benzínu přimíchává bioethanol nebo-li biolíh. Zatím pouze ve velmi malém množství, ale do roku 2020 to má být už 10 %. Ve vyspělé Evropě se pak stále více rozšiřuje palivo označené E85, které obsahuje pouhých 15 % benzínu a 85 % biolihu. Je to jednoznačný trend, kterým se při náhradě stále ubývající ropy budeme v nejbližší době ubírat. I když to samozřejmě není jediná cesta, kterou se automobilový svět ubírá. Pojďme se teď podívat na současnost biopaliv u nás. Ona totiž nyní není vůbec růžová.
Ve světě se biopaliva vyrábí z nejrůznějších surovin.
"Cukrová třtina, kukuřice, obilí a cukrová řepa," vyjmenovává prezident Sdružení lihovarů Oldřich Reinbergr.
Evropa se pak převážně vydala cestou obilí a cukrové řepy. Bohužel, sázka na obilí ale nebyla tou nejlepší cestou.
"V současné době jsou tyto aktivity utlumeny, obilí je používáno pro výrobu klasických potravin nebo pro krmné účely."
Navíc stále více se obilí z Evropy vyváží. Sklady tak zejí prázdnotou. Výsledkem tak bylo i zdražení potravin. Teď záleží na tom jak se k tomu postaví EU, která už alespoň uvolňuje půdu, na níž se nesmělo nic pěstovat. V Evropě se výroba z obilí utlumuje a i u nás se sázelo především na něj. Ze 4 projektů se ovšem 2 prakticky ani nerozběhly a výhodněji se tak jeví cukrovka.
"Dosahujeme výnosů 60 tun na hektar a výnosnost i nadále stoupá. Česká republika totiž má vhodné klimatické podmínky a schopné pěstitele, pro které je tato plodina tradiční a také jsou dobře technicky i znalostně vybaveni. Proto si myslím, že cukrová řepa je určitě vhodná."
Málokdo si dokáže představit co vlastně v současné době tankujeme. Každopádně nemusíme mít obavy.
"Motoristé opravdu nemusí mít žádné obavy, protože obsažené procento nebo dvě jsou zanedbatelné v celkovém množství. Tudíž to nemá vliv na funkci a výkonnost motoru. Norma povoluje dokonce 5 procent těchto příměsí," uklidňuje nás Pavel Švarc z ČEPRO.
Ale nás také zajímá to, zda ušetříme. Tak vězte, že jediné co klesne jsou emise CO2, a i to je poněkud sporné. Do Evropy míří ze zámoří levnější biolíh a kolik emisí vyprodukuje takový tanker si asi ani nelze představit. Navíc u nás chybí podpora, kromě zemního plynu, který má v dopravě nulovou spotřební daň, ekologicky šetrných paliv. Toho bychom se mohli dočkat až v roce 2009, kdy i biopaliva s vysokým podílem biosložek, tedy například palivo E85, bude mít daňové výhody i u nás. Ale o tom zase jindy.
