Budoucnost mýtného systému chce řešit šest společností. Rozšíří se mýto i na silnice nižších tříd?
Budou dopravci platit mýto i na silnicích nižších tříd? Anebo zůstane současný stav, kdy se vybírají poplatky za jízdu po hlavních tazích? Tak to jsou otázky, na které by chtělo odpovědět šest společností. Právě tolik přihlášek do konkurzu na projektového manažera dnes obdrželo ministerstvo dopravy. Do konce roku bychom měli vědět, jakým směrem se bude náš mýtný systém ubírat.
Konečně tak skončí několikaleté diskuse o tom, jestli mají dopravci platit za každý ujetý kilometr svého kamionu anebo jen na vybraných cestách. Ze stran dopravců, měst, ale i politiků slyšíme různé názory a právě projektový manažer všechny varianty posoudí – především z ekonomického hlediska – a navrhne nejlepší řešení. Jak Radiožurnálu potvrdil Tomáš Neřold z ministerstva dopravy, do výběrového řízení se přihlásilo šest uchazečů. „Dostali jsme celkem šest nabídek. Komise nemusela žádnou z nich vyřadit například kvůli formálním chybám. Projektový manažer samozřejmě není jednotlivec. Mezi uchazeči jsou konzultantské společnosti, v některých případech ještě ve spojení s advokátními kancelářemi.“
V současné době platí kamiony za jízdu po 1300 kilometrech dálnic a rychlostních komunikací a také na vybraných silnicích prvních tříd, což je dalších zhruba 180 kilometrů. Ale ve hře jsou další varianty – výběr například jen na dálnicích nebo i všech jedničkách anebo i na silnicích druhých či dokonce třetích tříd. Možností je hodně, stejně tak existují tři způsoby, jak pokračovat ve výběru mýta. Zůstat u současné technologie využívající mýtných bran anebo přejít na satelitní systém anebo zkombinovat obě metody. Odpovědnost projektového manažera tak bude vysoká, proto se i vypsání samotného tendru se několikrát posouvalo, důvody shrnuje ministr dopravy Antonín Prachař.
„Původní zadávací parametry předpokládaly, že projektový manažer nebude mít spoluodpovědnost za výběr potenciálních dodavatelů. Na poslední poradě jsme se dohodli změnit tuto záležitost tak, aby projektový manažer měl statut administrátora a tak byl daleko víc zatažený do role spoluodpovědného,“ říká Antonín Prachař.
Roli bude samozřejmě hrát i cena, kterou jednotliví uchazeči o projektového manažera nabídnou. Nesmí přesáhnout 100 miliónů korun a jméno úspěšného kandidáta komise oznámí v září. „Dále potom projektový manažer navrhne ministerstvu dopravy porovnání variant mýta. My s tím půjdeme do vlády a vláda rozhodne o tom, jaká bude budoucí podoba výkonového zpoplatnění,“ vysvětluje Tomáš Neřold.
Smlouva se současným provozovatelem mýta, firmou Kapsch, skončí za dva a půl roku. Prachař věří, že je to dost času, aby pro transparentní výběr dalšího provozovatele. Zvláště, když základem by podle něj měl být stávající systém. „Stát převzal majetek, který se budoval od roku 2006, a my se musíme zamyslet, jak můžeme tento majetek, tedy vlastnictví státu efektivně využít. Oba dva systémy jsou možné. Slovensko využívá satelitní systém, stejně tak Německo. My máme mikrovlnný. Budeme hledat výhody jednotlivých systémů a musíme udělat to nejlepší, co se dá,“ upozorňuje Antonín Prachař.
S tím souhlasí i Václav Nestrašil, který je na Ředitelství silnic a dálnic zodpovědný za výběr mýta. Celý systém totiž podle smlouvy nedávno prošel rozsáhlou rekonstrukcí. A například ocelové mýtné brány teď mají až dvacetiletou životnost. „Tady na konci roku 2016 budeme mít velmi dobře fungující systém – bezporuchový, bezproblémový, vyzkoušený s vysokou účinností a navíc ve velmi dobré kondici, schopný provozu po dobu další sedmi nebo osmi let. Ministerstvo by chtělo tendr na nového provozovatele mýta vypsat příští rok na jaře.
