Čím delší uzavírka, tím levnější oprava silnice. Jak je to možné?
Rekordních 55 dálničních kilometrů se letos dočkalo nového povrchu. A to bez modernizace D1. Ostatně některé opravy ještě pokračují. Zajímavé ale je, že cena těchto oprav je stejná jako v předchozích letech, kdy se opravila jen čtvrtina kilometrů. Všechno je to prý jen tím, že se opravuje více kilometrů najednou.
Průměrně mají uzavírky kolem pěti kilometrů, ta poslední odstartovala před týdnem na hradecké D11. Stejně tak na Vyškovsku pracují dělníci na dvou dlouhých úsecích D1. Kdyby se ale rozdělily do více uzavírek, pak by paradoxně na konci nemohlo být skoro deset opravených kilometrů. „Určitě nový přístup v opravách na silnicích je právě v jejich délce,“ říká rezolutně vedoucí odboru správy dálnic Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření.
Pět kilometrových uzavírek na rozdíl od jedné dlouhé opravy totiž podle něj prodražují věci, které si laik vůbec neuvědomí. Například dopravní značení. „Platím pětkrát stavění dopravního opatření, které, možná se to nezdá, stojí milióny korun. Stavební společnosti musí pětkrát zajišťovat zřízení staveniště, pětkrát přesouvají stavební techniku a samozřejmě třetí důvod, kde se uspoří čas a peníze řidičů,“ říká Jan Hoření.
Průjezdné musí být dva pruhy
Delší uzavírka kupodivu neznamená delší kolonu. A kdo jiný by to mohl vědět lépe než naše Zelená vlna, přesněji redaktor Bohuslav Beneš, který dění na našich cestách pravidelně sleduje. „Délka uzávěrky v podstatě nemá vliv na plynulost provozu, musí být však průjezdné dva, byť zúžené pruhy. Pokud je průjezdný jenom jeden pruh, tak to už je problém a je jednom, jestli je to na třinácti kilometrech, jako to je teď u Vyškova nebo na pěti stech kilometrech. Tam se kolona vytvoří – jeden pruh silný provoz ve špičkách nepobere,“ vysvětluje Bohuslav Beneš.
Bohužel, mnohé naše dálnice jsou stavěny ještě podle starých norem, a protože jsou užší, tak při opravách nemohou být dva pruhy v každém směru. Ostatně právě proto se D1 při modernizaci rozšiřuje o metr půl. V současné době se při opravách na D1, D2, D5 či D11 alespoň podle intenzit dopravy střídají směry, kde se jede jen jedním pruhem. „Je to určitě velmi dobrá zkušenost u velkých měst a zvlášť před víkendem je to dobré řešení,“ upozorňuje Bohuslav Beneš.
Na dálniční opravy jde každý rok zhruba jedna miliarda korun. Například v roce 2010 se rozmělnila v krátkých opravách, delší byl jen čtyřkilometrový úsek na D8. Teď už se druhým rokem dělají uzavírky delší a loni se vyměnil povrch na 20 kilometrech, letos už na 55 kilometrech. Budoucnost dálničních oprav je tak podle Hořeního právě v dlouhých omezeních.
„Stačí mít jeden, dva úseky délky pěti kilometrů. Každý rok, pokud se budeme dálnicím věnovat takto, budou v nějakém evropském průměru,“ popisuje Jan Hoření. A tak je šance, že další naše dálnice se nedostanou do stavu, ve kterém je teď D1.
