Dálnice D1 je pořád stejně hrbolatá jako na jaře
Máme za sebou první rok modernizace dálnice D1, ovšem naše nejvytíženější tepna vypadá skoro stejně jako na začátku. Jak je to možné? Vždyť tohle všechno by mělo vést k nové a moderní dálnici a zatím ani na zhruba 30 kilometrech, kde se letos pracovalo, nejsou vidět výraznější změny k lepšímu.
Paní Hanka nejezdí po dálnici mezi Prahou a Brnem často, většinou sjíždí už u Mirošovic a tak když spolu projíždíme jeden z modernizovaných úseků, pak je poněkud nepříjemně překvapená a má pocit, že všechno je tady jako předtím. „Myslím, že je to v podstatě totožné, že e tady nic neudálo, ale na to jsme tady zvyklí, takže to asi nikoho moc nepřekvapí, bohužel.“
Ale i brněnská řidička, která naopak jezdí po D1 pravidelně, má pocit, že se modernizace nevyvíjí podle jejích představ. „Zatím je to takové neviditelné, pořád je to stejně hrbolaté. Zatím nevidím význam.“ Ovšem zdání klame, své o tom ví třeba řidiči nákladních aut, pro které je dálnice D1 prakticky každodenním společníkem. Například Juraj, slovenský řidič kamionu, převážejícího auta. „Není to dobře opravené, měly by být všude tři pruhy. Na to jak moc se tu jezdí, jaký je tu provoz, tak by měly být tři pruhy.“
Tak s tím se bohužel kvůli složitým výkupům pozemků v této fázi nepočítá. Jenže, proč – když teď dělníci po na zimu opustili staveniště – prakticky po půlroční práci vypadají modernizované úseky dálnice D1 na první pohled stejně jako na začátku? „Probíhala přípravná fáze a z hlediska věcí, které právě nejsou moc vidět,“ stručně konstatuje Jiří Mayer, ředitel úseku výstavby Ředitelství silnic a dálnic. „To znamená sítě, kanalizace, kabely a další věci, které bylo nutné rekonstruovat. Naše práce se soustředily současně na rozšíření jednoho pásu o 75 centimetrů tak, abychom mohli pás v příštím roce využít pro dopravu dva plus dva pruhy proti sobě,“ doplňuje Jiří Mayer.
Pravou modernizaci z hlediska dopravních komplikací totiž máme teprve před sebou. Bude se dělat nová vozovka, včetně podkladu a tak zatímco letos řidiči jezdili v pohodě ve dvou dostatečně širokých pruzích prakticky po obou stranách dálnice, pak na jaře se oba proudy budou muset srovnat jen do jedné poloviny. „Ono to i psychologicky působí, pokud máte protijedoucí pruh oddělený jenom nějakým jednoduchým svodidlem. Takže z tohoto důvodu to bude poněkud složitější, ale předpokládáme, že by se tam neměly tvořit kolony, až na špičkové dny samozřejmě,“ říká Jiří Mayer.
I když to tak laikovi může připadat, pak současná modernizace není jen klasická oprava, ale na konci bychom měli mít opravdu novou dálnici, byť na stejném místě. A v příštím roce se rozjede i druhá etapa, tentokrát na dalších třech úsecích.
