Dítě – nejohroženější účastník silničního provozu
Nejsou to příjemné zprávy – včera srazila řidička v Čáslavi dvě děti na přechodu pro chodce, předevčírem kamión smetl z přechodu na Jihlavsku osmiletou holčičku. Ta je bohužel ve vážném stavu v nemocnici. Jestli je vina na straně dětí, nebo řidičů, teď šetří policie, každopádně děti jsou neohroženějším účastníkem silničního provozu. Především proto, že jsou nevyzpytatelné.
„Největší problémy v dopravě – jsou roztěkané, impulzivní, vyběhnou za tím, co je zaujme. Levá a pravá strana je však nezajímá,“ ví naprosto přesně, kde je hlavní problém, učitelka Věra Forketová, která je ráda, že může své žáky učit bezpečnému chování na dopravním hřišti.
„Stále jim říkám – nespoléhejte pouze na sebe, dívejte se také, jestli auto zastaví a dřív do vozovky nestoupejte. To je velmi nebezpečné. Řidiči dělají všechno, co nemají. Ještě podstatnější je, aby se dítě ujistilo, že vedle něj auto zastaví, a teprve potom vkročilo na přechod, i když má zelenou. To je učíme,“ dodává Věra Forketová.
Bohužel to neumí ani někteří dospělí, anebo na to zapomínají. Rozdíl mezi dítětem a dospělým na silnici není jen ve zkušenostech. „Dítě přemýšlí jinak, než dospělý – jedná více emotivně a neuvědomí si riziko, které mu v souvislosti se silničním provozem hrozí,“ upozorňuje Jan Melša z pražské policie. Podle něj je problém i v tom, že dítě vnímá své okolí jen ze své výšky a není schopno si uvědomit, že tam, kam nevidí, může číhat nebezpečí.
„Vběhne do silnice, aniž se rozhlédne. Vběhne tam ve chvíli, kdy vozidlo bezprostředně přijíždí k přechodu a nestačí zareagovat. Nevnímá překážku, která tam je. Neuvědomuje si, že za překážkou může být provoz, a pak dochází k tragickým následkům,“ popisuje Jan Melša.
Letos zemřely při nehodách dvě děti – cyklista a spolujezdec v autě. Je to zatím lepší výsledek než loni, kdy na našich silnicích zahynulo 14 dětí a téměř 180 jich bylo těžce zraněno. Aby se tato statistika stále zlepšovala, musejí však nejvíce udělat rodiče. A to především za volantem.
„Určitě si dávám větší pozor, protože nikdy nevíte, co děti napadne, jakým způsobem zareagují. Vyběhnou ze školy přes silnici – před školami by měla být opatrnost největší,“ říká jeden z řidičů.
Protože řidič – rodič je především také vzorem. Děti bezpečné chování ovládají, bohužel se od určitého věku chtějí vyrovnat dospělým.
„Podle mých zkušeností, které mám z přednášek různě po školách, to v prvních, druhých, třetích třídách berou jako důležitou věc, ale bohužel, čím víc jsou starší a dospělejší, tak přechody a správné přecházení po přechodech a podchodech, kolmo k vozovce na bezpečných místech a nepřelézání zábradlí už moc neakceptují a berou silniční provoz volněji – mě se přeci nemůže nic stát,“ popisuje svou zkušenost preventista pražské městské policie Jiří Polomis. Častokrát to bohužel neplatí.
