Dopravní psycholog: Opilí řidiči bývají nenapravitelní
Policejní statistiky ukazují vysoká čísla v případech nehod řidičů pod vlivem alkoholu. Ti do konce listopadu způsobili téměř 4 tisíce nehod, při kterých zahynulo 23 lidí. Situace je o to víc alarmující, že většina šoférů, kteří bourali pod vlivem alkoholu, nadýchala více než 1 promile. Ve víkendovém Ranním Radiožurnálu odpovídal PhDr. et Mgr. Karel Havlík, autor knihy Psychologie pro řidiče.
Pane doktore, v průběhu své praxe jste měl možnost pracovat se spoustou řidičů, kteří způsobili nehodu pod vlivem alkoholu. Prozradili vám, jaké měli důvody sednout za volant opilí?
O vysvětlení se snažili, ale většinou jsou to spíš výmluvy. Říkají, že cítili dobře, že už měli dojem, že alkohol v krvi už nemají. Další zase tvrdili, že nevěděli, jak dlouho se alkohol v krvi drží a proto sedli za volant.
Jaký typ řidiče se podobného chování dopouští opakovaně?
Ti, kteří se toho chování dopouští opakovaně, tak ti se ani nevymlouvají a považují téměř za samozřejmost. Takoví řidiči by podle mého názoru neměli jezdit vůbec a měli by se nechat vyšetřit na adiktologii a psychiatrii.
A to se v případě, že způsobí vážnou nehodu, neděje?
Já ty řidiče, u kterých mám podezření, že jsou závislí na alkoholu, tak je na adiktologii posílám. Nevím, zda to dělají i další kolegové.
Je proto tyto šoféry hrozba ztráty řidičského průkazu, nebo dokonce vězení dostatečně odstrašující?
Většinou se jedná o řidiče s poruchou osobnosti, kteří skutečně patří na psychologické vyšetření. Trest se pro tyto lidi zpravidla zdá být neúčinný. Jsou to řidiči, u kterých si v evidenční kartě přečtete, že zaplatili na pokutách 80 nebo i přes 100 tisíc a byli třeba i čtyři měsíce ve vězení. Přesto ale, když je propustili, tak opět sedli opilí za volant.
Neměli by být žadatelé o řidičský průkaz podrobování i psychologickému vyšetření?
Samozřejmě by měli a mluví se o tom už několik let. Ovšem je velký problém plošně vyšetřit tolik lidí. Mohlo by se to ale dělat tak, že by zkušený učitel autoškoly vybral problémové žáky a poslal dopravně-psychologické vyšetření. Ani tady ale není zaručeno, že by tento způsob uspěl, protože autoškolám jde mimo jiné hlavně o zisk. Autoškoly se potřebují uživit, takže úbytek žáků by pro ně představoval i úbytek zisku. My se o to jako dopravní psychologové snažíme, aby nějaká predikce byla.
Jak se díváte na opakované úvahy o tom, že by nějaká míra alkoholu za volantem, třeba jedna sklenička, byla?
Domnívám se, že by to nebylo dobré, i když jak u koho. Některým lidem stačí 0,3 neboli jeden půllitr desítky a už je narušeno vnímání, schopnost zrakového postřehu a schopnost vyhodnotit situaci. Sice jen mírně, ale je. Za určitých podmínek by to pak mohl být problém. Dle mého názoru to tedy není vhodné.