Efekt čumilů – projevil se i na dálnici D1
Zatím bez větších problémů probíhá modernizace dálnice D1, ale je docela dobře možné, že to rychle změní takzvaný efekt čumilů. O co jde? Jednoduše o to, že řidič zapomíná, že sedí za volantem a nadšeně sleduje něco, co hned tak nevidí. Jako třeba odklízení trosek mostu u Humpolce.
Mohutná mostní konstrukce se řízeně sesunula k zemi ze soboty na neděli a teď ji dělníci po kouscích odvážejí na jihlavskou skládku. V okolí 107. kilometru dálnice D1 je tak provoz sveden do jednoho jízdního pásu – dva pruhy jsou pro cestu do Prahy a jeden na Brno. Víkend byl ještě v pohodě, ale už včera ráno kolegyně Lucie Maxová hlásila.
„ Čeho jsem si ovšem všimla, je to, že spoustu řidičů na 107. kilometru přibrzďuje a dívá se, jak dělníci rozstříhávají zbytky mostu, což je dost nebezpečné, protože se potom nevěnují řízení – měli by si na to dát pozor a dívat se před sebe, ne vedle sebe.“
Potěšující může být snad jen fakt, že toto „dívání se jinam“ není problém jen českých řidičů, ovšem počet nehod, který vinou toho vzniká, je opravdu hodně vysoký. „To je celosvětový fenomén. Máme výzkumy z USA, ale také z Německa – 25 % všech nehod vzniká pouze z efektu čumilů,“ přibližuje profesor Pavel Přibyl z Fakulty dopravní ČUVT.
A na dálnici je toto číslo ještě vyšší. Lidé mají pocit, že když jedou v protisměru, nemůže se jim nic stát, jenže to je chyba. Stačí se vrátit o pět let zpátky. „To byl první jarní den v roce 2008, kdy kvůli 10 centimetrům sněhu, který přišel náhle, v jednom směru havarovalo 150 vozidel a za čtvrt hodiny havarovalo dalších 80 v opačném směru,“ popisuje Pavel Přibyl.
Když se kocháme, snižujeme rychlost
Z toho pohledu jsou kritickou situací právě nejrůznější uzavírky a omezení. Tak jako třeba na zmíněném 107. kilometru, kde se rozebírá most. Hlavní problém není ani tak v tom, že se řidič podívá, co se děje vedle, ale že podvědomě sníží rychlost, s čímž řidiči za ním nepočítají.
„S našimi řidiči je ten problém, že sledují, kde se co děje. Někdo tedy jede 30 km/h a tím rozvrátí celý dopravní proud a vznikne takzvaná šoková vlna, která se šíří v protisměru jízdy vozidel,“ varuje Pavel Přibyl.
Například ve Spojených státech se tomu snaží zabránit tím, že zvyšují výšku dělících svodidel, v Nizozemsku uvažují o stavbě speciálních plastových zábran, prostě tak, aby řidiči na stavbu neviděli a nerozptylovala je. U nás se s tímto zatím nesetkáme, ale jedna novinka, v Americe zcela běžná, nás při modernizaci D1 výhledově čeká.
„Budeme se tam snažit dát značky, které známe u škol – sledující rychlost – ale budou působit vlastně negativně. Když tam někdo pojede třicetikilometrovou rychlostí a bude tam osmdesátka, ukáže mu to, že jede třicet, tak by to mělo rychlost spíš zvýšit,“ dodává Pavel Přibyl. Mělo by jít o informativní radary, takže by v žádném případě neměly být zdrojem pokut.
