Frankfurt 2013: auto na vodík už je realitou
Voda se skládá z kyslíku a vodíku. To snad každý ví, a snad každý zná základní chemický vzorec vody – H2O. Vodíku je tedy na zemi více než dost. I to je jeden z důvodů proč právě o něm uvažují výrobci aut jako o pohonu budoucnosti. S nadsázkou by se dalo říct, že se snaží vyrobit auto jezdící na vodu. Není to až tak nereálné jak by se mohlo zdát, o čemž jsme se přesvědčili na Frankfurtském autosalonu.
Na první pohled je tohle auto jako každé jiné. Až na nápis „Powered By Hydrogen“. Až tak obyčejné auto to ovšem není. Je to auto na elektřinu, které si elektřinu samo vyrábí. „Do auta natankujeme vodík a přes palivový článek chemickou reakcí vyrobí elektřinu, dobije akumulátor a akumulátor pohání elektromotor,“ popisuje Miloš Adámek z Hyundaie princip téhle pojízdné elektrárny. Ačkoliv se model ix35 vyrábí u nás v Nošovicích, tyto speciály vznikají přímo v Jižní Koreji. Rozeznat ale sériové auto od vodíkového, není vůbec snadné.
„Vnější vhled je téměř stejný. Má trošku jinak vyhlížející masku a zavazadlový prostor je poněkud menší, protože pod ním, kde je normálně rezervní kolo, jsou nádrže na vodík,“ vysvětluje Miloš Adámek. Za to při jízdě je vodíkový pohon znát, o čemž se Miloš Adámek přesvědčil na vlastní kůži. „Je trochu těžší, protože jsou tam akumulátory, takže má člověk při brzdění pocit, že je hmotnost auta větší, ale během normální jízdy zrychluje stejně jako klasický motor. Víceméně jsou jízdní vlastnosti shodné s klasickým automobilem,“ říká.
Motor není slyšet
Ačkoliv tady na stánku nám auto nenastartují, je to úplně jedno, protože náš mikrofon by zvuk motoru stejně nezachytil. „Auto je velmi tiché, takže pro to, aby člověk věděl, že je motor nastartovaný a běží, je tam uměle vytvořený zvuk běžícího motoru,“ upozorňuje Miloš Adámek.
Sériová výroba auta na vodík se rozběhla letos – první sjelo z výrobní linky 26. února. „Do roku 2015 by se jich mělo vyrobit tisíc a po roce 2015 předpokládáme, že se jich vyrobí až 10 tisíc. Takže cena se v té době dostane na takovou úroveň, kdy si toto auto budou moci koupit i běžní občané.“
První auta se teď testují v dánské Kodani a Londýně. Že by tato auta jezdila v dohledné době u nás, je představa z říše snů. Zatímco čerpacích stanic na benzín nebo naftu je u nás na tři tisíce, na plyn zhruba tisícovka, tak vodík natankujeme pouze u jedné jediné v Neratovicích. „Lépe na tom jsou severské země, které mají programy na podporu těchto ekologických aut a Dánsko, Švédsko, Norsko, tam už je čerpacích stanic více. Také z toho důvodu první dodávky našich vozů směřují do těchto zemí,“ říká Miloš Adámek.
Taková je tedy korejská představa o pohonu budoucnosti. Je pravda, že vodíku, respektive vody, ze které ho lze získat, je na zemi více než dost, ale technologie jsou stále příliš drahé. Ale kdo ví, ukáže čas.
