Jak uspěli patroni projektu Parkuj jako člověk v testu zručnosti?
Auto, zaparkované částečně na chodníku nebo přes dvě místa. Bohužel nic neobvyklého a právě proto dnes Radiožurnál a Zelená vlna připravili projekt Parkuj jako člověk. A kdo nafotí bezohledně parkující řidiče, má šanci vidět na vlastní oči formuli 1 v Monaku. Bude muset ale vyhrát test zručnosti, který si už dopředu vyzkoušeli herci Jitka Schneiderová a Pavel Nový, jinak patroni celého projektu.
„Já vám řeknu rovnou, jestli mě chcete zkoušet, tak řeknu, jako každý správný Čech, že jsem vynikající šofér,“ takto prohlašoval hned na začátku Pavel Nový, aniž tušil, jaké úkoly jsme si připravili, zatímco Jitka Schneiderová si v rozhlasových garážích nadšeně prohlížela přistavený Ford Kuga s automatickou převodovkou. „Tato auta už jsou skvostná. Mají „pípáky“ na všech stranách, obrazovka vám ukazuje, jestli ještě máte volno. S tím už zaparkuje každý,“ rozplývala se Jitka.
První úkol byl opravdu velice jednoduchý – zacouvat na parkovací místo tak akorát na šířku zmíněného SUV. Začínala Jitka. „Kde je ten kužel, já tam tedy houby vidím,“ říkala Jitka. „Tak si dej zrcátka, to sis taky měla seřídit před jízdou,“ radil zkušeně Pavel, který to potom zvládal o 15 vteřin rychleji.
„Jitce se to nelíbilo, mně se to líbilo. Zaparkoval jsem stejně dobře jako ona, ale jí se nelíbí, že je to z osy, takže tím pádem technická je 6,0, tak jako v krasobruslení, ale estetika 5,8. Couvání se zavázanýma očima se nejprve oba lekli, ale jen do chvíle, než zjistili, že je přitom bude navigovat ten druhý.
Bylo to o důvěře
„Můžeš vyjet, to tedy nevím, ne nejedeš, to je blbost, no takto a jeď. Stop!“ I Jitka se bála řídit a přitom nic nevidět. „Fuj, to je nepříjemné. Pavle, já ti důvěřuju, už asi 20 let ti důvěřuju, že mě nenecháš ve štychu,“ říkala Jitka se strachem v hlase.
Pavel shodil kužel, zatímco Jitka zaparkovala bez problémů rovně. „Pavel je určitě lepší navigátor, ale já jsem slyšela „pípák“, tak jsme rychle dupla na brzdu,“ popisovala Jitka „Já „pípák“ nemám, doma ani nepípnu,“ smál se Pavel.
Při natáčení bylo opravu veselo a to i v okamžiku, kdy jsme vytáhli další rekvizitu, pro kterou jsme museli až do hudebního divadla v Karlíně. Dámské boty na podpatcích totiž v čísle 44 nebývají dostatečně široké, aby se do nich vešla mužská noha. „Je to jinak v poloze pedálu. Kde mám ten pedál? Tedy, to je opravdu složité,“ vzdychal Pavel.
Proč se Jitce zdály Pavlovi podpatky nízké, jsme pochopili, když vytáhla své deseticentimetrové jehly. Ale proto, že je na ně zvyklá, tak při couvání ještě telefonovala. „Pavle, s matematikou na mě teď nechoď. Pět krát pět je dvacet pět, to víme.“ Jitka jela s mobilem mnohem opatrněji.
Jak oba herci všechny parkovací úkoly zvládli, tak to můžete vidět na videu, které je na stránkách www.parkujjakoclovek.cz.
