Jaké zvyky jsou spojené s Velikonoční nedělí? Zeptali jsme se teologa i etnoložky

9. duben 2023

Boží hod velikonoční nebo taky Velikonoční neděle, která letos připadla na 9. dubna, je spojená s připomínkou vzkříšení Ježíše Krista. Pro křesťany tak představuje jeden z nejvýznamnějších svátků v roce. Právě obroda, nebo taky vznik nového života se projevil i do lidových tradic - lidé tak často třeba darovali zemi, aby byla úroda dobrá.

Pro křesťany začíná Boží hod velikonoční už v sobotu večer takzvanou vigilií. Tedy mší, při které se znovu v kostelích rozezní zvony a zapalují se velikonoční svíce - paškály. Slavnostní bohoslužba pak na Velikonoční neděli pokračuje.

„I během té neděle, Božího hodu velikonočního, se slaví slavná mše, která nemá nějaké zvláštní obřady. Kromě toho, že svítí u oltáře velikonoční svíce,“ uvedl k ní teolog a katolický kněz Tomáš Halík. Velikonoční doba je podle něj spojená právě se vzkříšením a opětovném setkání Krista s jeho učedníky.

Návrat života - který souvisí i s přicházejícím jarem - se v minulosti projevil i do lidových tradic. Lidé na vesnicích tak často například darovali zemi.

„Chodili hodovat do zahrady či na pole a kousky drobili na zem. Jinde pak obcházeli pole a kouleli mazanec nebo červené vejce brázdou. Polím se rovněž žehnalo, aby se hodně urodilo,“ popsala staré lidové zvyky na Boží hod velikonoční etnoložka Markéta Slavková. 

Zvykem taky bylo nechat si v kostele vysvětit jídlo. „Zejména mazance, beránka, ale i vejce a víno. Svěcenými pokrmy se také krmila domácí zvířata, případně se kousek mazance obětoval poli, zahradě či studni,“ doplnila Markéta Slavková.

Na Boží hod totiž končí čtyřicetidenní půst a začíná doba veselení. Tento den je spojený taky s obdarováním - dívky třeba dávaly kousek mazance chlapcům, kteří se jim líbili. Na velikonoční neděli taky dívky malovaly vajíčka. A tradovalo se, že pokud někdo na Boží hod sní kus velikonočního beránka, najde cestu domů, pokud se ztratí v lese.

autoři: Vít Andrle , reČRoL
Spustit audio

Související