Jaroslav Katriňák po 11. etapě: Je to enduro
Poslední čtyři etapy zbývají do cíle 29. ročníku Rallye Dakar. Před dnešním startem 12. etapy z Ayounu do Kayes dlouhé 484 kilometrů zbývalo všem soutěžícím k rampě u Růžového jezera přesně 1 611 kilometrů. Přesně tolik kilometrů dělí od naplnění snu o dokončení Rallye Dakar i bývalého slovenského mistra světa v motocyklovém enduro Jaroslava Katriňáka. Přestože je už na svém čtvrtém Dakaru, ještě nikdy nebyl v jeho cíli. Letos, stejně jako loni, ale patří k vůbec nejlepším motorkářům, když mu v průběžném pořadí po jedenácti etapách patří 11. místo. Ale jak potvrdil v rozhovoru reportéra Radiožurnálu v konvoji slavné maratónské soutěže Jana Říhy v bivaku v Ayounu, o umístění mu zase tolik nejde.
"S jedenáctým místem jsem samozřejmě velmi spokojený. S takovýmto umístěním jsem vůbec nepočítal. Letos jsem chtěl hlavně dojet do cíle a získat co nejvíce zkušeností, protože v minulosti se mi to nepodařilo. Dá se říct, že mě velmi zklamalo to, že se tolik nejede v písku a v dunách, protože o tom Dakar je. Klasickou Saharu jsme vlastně skoro nezažili, a z toho jsem velmi zklamaný. Také mě překvapily marocké etapy, které zase vypadaly jako endurová trať. Jelo se v horách, kde byly úzké cestičky, které ani kamióny nemohly projet, takže musely startovat odjinud. Opravdu mě to překvapuje, protože tratě nejsou stavěny pro rallye motorky, ale spíš pro endura a krosové motorky."
Letošní Dakar je už tvůj čtvrtý a vzhledem k tomu, že jsi předchozí ročníky nedokončil, tak máš jistě mnohem větší motivaci dojet až k Růžovému jezeru. Jak z tohoto pohledu hodnotíš Dakar 2007? Nezměnil se trochu tvůj styl jízdy proti minulým ročníkům?
"Určitě máš pravdu, hlavně co týká stylu jízdy. V minulosti jsem jel o hodně agresivněji, rychleji a také jsem se tlačil víc dopředu, naopak letos je celá jízda podřízena hlavně jistotě, snažím se jet čistě a nedělat chyby. To ale neznamená, že bych jel bezchybně. Samozřejmě, že třeba vyletím z tratě, nedodržím přesný itinerář, nebo přehlédnu zatáčku, ani nejedu styl jízdy "vozit se". Prostě pořád riskuji, ale celkově je styl jízdy opatrnější a trochu pomalejší."
Je motorkář na Dakaru unavený, dá se říct, za nějakou únosnou hranici, a dá se to vůbec zvládnout? Kolik hodin v noci průměrně spíš?
"To je těžké, ani vlastně nevím, kdy si jdu lehnout a také se v noci probouzím. Není to jako doma, kde usnu a vzbudím se až ráno. Navíc v maratónských etapách se spí v bivaku a i v ostatních etapách není ideální spát ve stanu, protože vane silný vítr a víří prach. Příjemně jsem se vyspal asi jen jednou, protože jinak spíš podřimuji než hluboce spím, což mě i všem ostatním jistě ubírá na síle. Je to vidět na všech závodnících, že jsou unavení a nevyspalí, navíc terén je opravdu náročný proti minulým ročníkům, kde byly rychlé pasáže v poušti. Letos je to hodně zatočené a jezdí se často po kamenech, prostě enduro, a z toho hrozně bolí ruce."
Určitě se tedy těšíš domů, na pořádný spánek, ale na co se hlavně těšíš, je událost v rodině, protože se ti narodila holčička. Radiožurnál se dá naladit i na Slovensku, takže nechtěl bys své ženě a dceři něco vzkázat přes naše vlny?
"Chci jim popřát hodně zdraví a moc se na ně těším, protože je to velká událost. Stalo se to asi v 5. nebo v 6. etapě, takže už se nemůžu dočkat, až je uvidím."
