Každoročně zemřou pod koly našich aut statisíce zvířat

Právě v těchto dnech slyšíte z vysílání naší Zelené vlny poměrně často. „Nejprve na 57. kilometru před Rokycany havarovala dodávka a pak na 62. kilometru D5 autobus. V obou případech to byly srážky se zvěří.“

Myslivci odhadují, že ročně u nás zahynou statisíce zvířat. Jejich čísla jsou až neuvěřitelná. „Třeba konkrétně, co se týče zajíců – 144 tisíc kusů. Možná překvapí, že srn umírá téměř 130 tisíc kusů, ale umírají třeba také divocí kanci – až 17 tisíc kusů,“ konstatuje Roman Budský z Besipu.

Čtěte také

Oplotit všechny silnice není možné. A to ani dálnice nebo silnice prvních tříd. Na nových dálnicích už oplocení na potřebných místech je. Jinde se podle Martiny Vápeníkové z ŘSD průběžně doplňuje. „Pokud se týká starších dálničních úseků, zde je oplocení postupně doplňováno. Ve spolupráci s policií jsou určené lokality, kde se oplocení doplní. Je to skutečně ne úplně levná záležitost. Dá se říct, že vychází plus mínus na milión na kilometr,“ říká Martina Vápeníková.

Můžete zaplatiti i statisíce

Na prvních třídách se pak používají poměrně účinné pachové ohradníky. Při srážce se zvěří pak vždy voláme policii, ta mimo jiné zajistí, že se o sražené zvíře postarají myslivci. Když bychom si ho nechali, budeme za pytláky. A existuje tabulka, kolik které zvíře stojí. Za zvěř nad 5 tisíc korun nám tak hrozí až dva roky vězení. Srna je pak tabulkově ohodnocena na 14 tisíc korun a divočák nebo jelen už jsou nad dvaceti tisíci. „Může se stát, že narazíte na trofejní kousek, tam se může jednat i o statisíce,“ upozorňuje Roman Budský.

Kolik sotjí zvěř (orientačně):

Když tedy zahlédneme záblesky očí v okolí silnice, měli bychom zvolnit a jet, je-li to možné na nižších třídách silnic, po prostředku, abychom měli prostor. „Pokud cítíme, že je střed neodvrtaný, tak nedělejme žádné náhlé úhybné manévry. Především na úzké okresní silnici to může skončit nárazem do stromu. Volme skutečně to nejmenší zlo a to je náraz předkem vozidla. Je to v podstatě to nejbezpečnější řešení, protože předek vozidla obsahuje účinnou deformační zónu a ta by nás měla ochránit,“ říká Roman Budský.

Čtěte také

V takovou chvíli musíme počítat s tím, že i v doporučované šedesátce nás čeká pořádná rána, a to i u obyčejné srnky, která váží několik desítek kilogramů. „Když ji trefíme v šedesátce, tak těch několik desítek kilo se změní téměř na jednu tunu takzvané nárazové hmotnosti. Pokud trefíme jelena, tak nárazová hmotnost je až pět tun, to už jev podstatě slon. Pokud se trefíme do jednoho ze 17 tisíc divočáků, kteří každoročně na našich silnicích zahynou, nárazová hmotnost v 60 kilometrech v hodině je až 3500 kilogramů a to je v podstatě hmotnost nosorožce,“ varuje Roman Budský.

Ale i takový čelní náraz je lepší než při vyhýbacím manévru trefit bokem strom. Tam nám hrozí smrt už v pouhých 35 km/h.