Klimatickou změnu „inženýrsky“ nezastavíme. Můžeme se na ni ale připravit, věří biolog Žárský

20. březen 2022

Jakub Žárský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumá mikrobiální aktivitu v ledovcovém prostředí Arktidy. „V ledovcových systémech běžně potkáváme bakterie. Důležitou úlohu hrají také archebakterie, z nichž některé linie dokáží také produkovat metan,“ přibližuje. Zatímco běžně známe metan jako plyn, pod velkým tlakem ledovce se ale chová jako krystalický hydrát. „Je tedy ve spojení s molekulami vody, takže se může pod ledovci hromadit.“

„O přítomnosti metanu pod ledovci se vědělo už dlouhou dobu. Ale až teď se zjišťuje, že tento metan se dostává do atmosféry tím, jak ledovce zrychleně tají a zvyšuje se výtok vody ze subglaciálního prostředí. Dodnes nevíme, kolik v tomto prostředí metanu je,“ upozorňuje Žárský.

To, co zažíváme teď, je masivní nerovnováha mezi úbytkem a přísunem nové vody.
Jakub Žárský

Každý ledovec je dynamický systém, neustále nějaká jeho masa přibývá, třeba když se na něm zachycují srážky.

Čtěte také

„Je tam tedy přísun ledové hmoty, ale i úbytek. Když ledovec poslušně sedí na svém místě, tak jsou tyto procesy v rovnováze.“ 

Tedy i ledovce, které jsou v rovnováze s klimatem, mají období, v nichž tají. Tak je to v pořádku. „To, co ale zažíváme teď, je masivní nerovnováha mezi úbytkem a přísunem nové vody. A momentálně jsme ve fázi, kdy je tak masivní podpora přímými daty o tom, že ke změně klimatu skutečně dochází, že už to nelze brát jako otázku názoru.“

Změna klimatu jako výzva pro humanitní vědy

Události spojené se změnami klimatu mají vliv i na samotnou lidskou společnosti. Přírodní vědy z velké části svůj díl práce udělaly už dávno, tvrdí Žárský:

Čtěte také

„Například objev skleníkového efektu a jeho vlivu na oteplování atmosféry, to pochází z 19. století. Predikce toho, co se dnes děje, byla dobře rozvinuta koncem 80. let.“

„Proto dnes vidím velkou úlohu humanitních věd. V tom, jaký dopad bude mít změna klimatu na společenské procesy, které už teď vidíme v pohybu,“ očekává biolog. 

Dopady změn chování neodhadneme

Není pochyb, že změny klimatu, které vidíme, jsou zásadně ovlivněny člověkem. „Je zde nárůst skleníkových plynů pocházejících z lidské aktivity. To se dá snadno i dokázat,“ shrnuje Žárský a pokračuje:

„Zároveň si myslím, že je těžké předpokládat, že jsme schopni do tohoto procesu vstupovat nějakým inženýrským procesem. Tedy že si řekneme, že začneme dělat něco, co systém dovede přivést zpět do nějaké rovnováhy, která nám bude příznivá.“

Nepřijde mi proto, že by k tomu šlo přistupovat tak, že globální změnu klimatu zastavíme,
Jakub Žárský

Většina vědců je si ostatně vědoma, že environmentální systém planety je natolik složitý, že není možné předpovědět, co se bude dít, když lidé něco na svém současném stylu života změní.

Čtěte také

„Nepřijde mi proto, že by k tomu šlo přistupovat tak, že globální změnu klimatu zastavíme,“ varuje Žárský.

„Na jednu stranu je dobré tyto scénáře znát a mít specialisty, kteří jsou schopni na základě dat rozkrývat nové scénáře. Ale jako náš společenský úkol vidím spíš tohle: Připravit se na nějaké spektrum změn, i když nevíme přesně, co přijde. Ale některé zásadní obrysy už máme a tím bychom se měli řídit,“ vyzývá biolog Jakub Žárský. 

Jaké formy života můžeme najít v ledovcích a jak jsou důležité pro život na naší planetě? Jak se zkoumají ledovce a co nám všechno mohou říci o dávné historii i budoucnosti Země? Poslechněte si celé Leonardo Plus, ptá se Eva Hůlková.

autoři: Eva Hůlková , oci
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.