Ne všude se vyčistí silnice od sněhu do černa
Sněhový poprašek nebo černá vozovka – tak takhle různě může vypadat stejná cesta na různých úsecích. A důvodem nemusí být jen rozdílné počasí. Prostě jiný kraj – jiný mrav. Vždyť 55 tisíc kilometrů naší silniční sítě má stovky různých správců a podobně i každý stát má rozdílný přístup k zimní údržbě cest.
Stačí se podívat na hranice, třeba cesta na Boží Dar. Každý, kdo tudy jezdí, musí vidět, že němečtí silničáři na rozdíl od českých nemají takovou snahu vyčistit vozovku od sněhu takzvaně do černa. Naopak – na kamiony jsou na rozdíl od nás výrazně přísnější, jak potvrzuje i řidič Martin Richtr. „Když začne hodně sypat, tak kopce uzavřou pro náklaďáky. Nejdřív to uklidí a pak teprve je tam pustí.“
A třeba norské silnice – tak ty by byly pro české řidiče asi šokem. I na hlavních tazích je na vozovce především uježděná vrstva sněhu, se kterou ale tamní řidiči nemají žádný problém. Když jsem tam před pár lety v tomto předvánočním čase byla, nejprve jsem byla hodně překvapená, ale po pár dnech jsem pochopila, že bezpečná jízda v zimě není jen záležitostí silničářů.
„Silničáři jsou skutečně připravení jak s technikou, tak s materiálem. Ale my bychom potřebovali, aby byli především připravení řidiči na to, že zima s sebou přináší komplikace na komunikacích, že se na nich musí chovat tak, aby předvídali riziko náledí a sníh a tudíž není možné dojet do práce za stejný čas jako v letním období,“ říká Milan Dont, který coby ředitel odboru pozemních komunikací ministerstva dopravy vede i Hlavní operační štáb zimní údržby. Zároveň připouští, že díky povinnosti používat zimní pneumatiky jsou řidiči připravenější a už se naučili se zimou počítat. Co ale mohou a musí udělat silničáři?
„Základní povinnost je zmírnění následků, nikoliv jejich definitivní odstranění. Obecně na dálnicích bychom měli zajistit sjízdnost s opatrností do dvou hodin. Na silnicích první třídy do šesti hodin, na dalších nejpozději do dvanácti hodin,“ vysvětluje Milan Dont.
Existují ale i cesty, které se v zimě neudržují a podle Ladislava Pivce, který je pověřený řízením pražské Technické správy komunikací, se o nich rozhoduje dlouho dopředu. „Na základě projednání s městskými částmi, kde se stanoví, které komunikace nemají takový dopravní význam, že je možné, aby na nich nebyla prováděná standardní údržba,“ upozorňuje Ladislav Pivec.
Plán zimní údržby zároveň stanoví, jaké druhy posypu se budou na té které komunikaci využívat – jestli solení, kamenná drť či jen pluhování. Když napadne sníh, vyjíždějí silničáři k takzvanému likvidačnímu posypu, častokrát jsou ale důležitější posypy preventivní, o kterých rozhodují vlastně meteorologové. „Máme velice podrobné informace o vývoji počasí, takže jsme schopni hodinu nebo dvě předtím vyjet do ulic, abychom to preventivně posypali,“ říká Ladislav Pivec. V Karlovarském a Zlínském kraji se letos zkouší pilotní projekt nového systému zimní údržby, který by tak měl být levnější.
