Nechceme jezdit k banálním nehodám
Policisté by měli přestat jezdit k drobným nehodám bez zranění a místo toho by měli přímo na silnicích více kontrolovat dodržování pravidel. Návrh zákona o policii, který zhruba za hodinu představí ministr vnitra Ivan Langer, předpokládá, že by se zvýšila hmotná škoda, od které je nutné přivolat policii k nehodě. Bylo by to ze současných 50 000 korun na pětinásobek, tedy čtvrtmiliónu. I když se začíná mluvit o částce nižší, do sto tisíc. Ať už bude parlamentem odhlasována vyšší či nižší částka, co by to znamenalo při řidiče?
Už za pár měsíců bychom tento zvuk mohli na našich silnicích slýchat méně často. Vždyť například jen v Praze se denně stane kolem stovky nehod a většinou jde jen o pomačkané plechy.
"V současné době nehody bez další škody, s hmotnou škodou do 20 000 Kč, tvoří 20 procent vyšetřovaných událostí," konstatuje ředitel služby dopravní police Martin Červíček
Takto jednoduchá nehoda zabere zhruba tři hodiny, které by policista mohl trávit přímo v terénu. Jenže, ani teď nemusejí policisté jezdit ke všem nehodám - a to v případě, že nedojde ke zranění, účastníci se dohodnout na viníkovi, nevznikne škoda třetí osobě a škoda nesmí být větší než 50 000 korun. Ale jen málo řidičů využívá možnosti vyřídit vše bez policistů.
"Lidi se bojí, že když se vzájemně na místě dohodnou, budou mít problémy s pojišťovnou. I tady se stává, že pojišťovny k nám účastníky dopravní nehody vrací, a to i přesto, že se dohodnou a oba to dojdou na pojišťovnu nahlásit. Pro pojišťovnu je totiž nejsnazší řešení, aby dostala všechny potřebné materiály od policie."
Slova Radka Kulíška z pražské nehodovky paradoxně potvrzuje i Pavel Martynek z pojišťovny Direkt.
"Z hlediska pojišťovny by bylo ideální, aby u každé nehody byla policie, protože potom máme v ruce věrohodný podklad."
I když mnohdy je to skutečně jen formalita, protože nehodu lze nahlásit i zpětně.
"Není to problém. Pokud si oba účastníci vymění nacionále, případně jeden z účastníků podepíše zápisy o dopravní nehodě, které pojišťovny vydávají, nevidím jako nutnost přítomnost policie."
Jenže, chvíle po nehodě, byť jen plechařině, bývají v psychice člověka velmi zvláštní a mnohdy jedná naprosto iracionálně. Třeba jej nenapadne, že by si od viníka měl něco nechat podepsat a právě v tom je podle Václava Bálka z České pojišťovny úskalí nehody bez přítomnosti policistů.
"Když se dva řidiči srazí a mají malou dopravní nehodu, tak viník může slibovat modré z nebe, ale potom to pojišťovně nenahlásí. Ta potom bohužel nemůže nahradit škodu."
A proto bychom měli mít co nejvíce důkazů - především svědka, pomocí mobilu si vyfotit co nejvěrněji místo nehody, včetně registrační značky druhého vozu. Problém ale může být dohoda mezi účastníky ohledně viny, někdy je to složité i pro samotné policisty, jak potvrzuje jedna z pražských zpracovatelek dopravních nehod.
"Hádají se často bezdůvodně, ačkoli jim musí být jasné, že nehoda půjde, jak říkáme, za nimi. Pokud se opravdu hodně přou, nejlepší je odehnat účastníky nehody od sebe."
Dalším momentem je škoda, která nesmí vzniknout třetí osobě. Tou je nejčastěji firma anebo leasingová společnost, jenže by to mohl být i manžel, jehož jméno je v malém technickém průkazu, pokud nehodu způsobila manželka. Z hlediska řidičů tak hlavním problémem možná budou spíše poplatky, které chce policie vybírat za příjezd k nehodě se škodou pod 100 000 či 250 000 korun.
"To je v první řadě věc jednání s pojišťovnami, a tato jednání probíhají. Pokud nastane jakákoliv komplikace, účastník bude chtít odjet z místa nehody, bude pod vlivem alkoholu, popřípadě nebude adekvátním způsobem schopen rozeznat výši škody, policie k těmto nehodám samozřejmě jezdit bude. Ale nechceme jezdit k banálním nehodám."
Otázkou je, jestli vyšší limit hmotné škody odradí řidiče od zavolání policistů.