Nejlépe udržované silnice jsou ve Švýcarsku a Rakousku
Že je sůl nad zlato, to se dozvíme nejen v pohádce, ale i u silničářů, a to jak od našich, tak od těch v cizině. V různých státech zkoušeli různé chemické prostředky, kterými bojovali s náledím, dokonce se uvažovalo i o topných tělesech pod silnicemi. Nakonec se však zase skončilo u solení.
Určité rozdíly v zimní údržbě však při cestách po Evropě zaregistrujete. Naše země se nachází v pásmu, kde z pohledu údržby silnic panují extrémní podmínky. Paradoxně je to snad i horší než v severských státech. „Ve skandinávských zemí přichází zima v listopadu a odchází až v dubnu,“ říká ředitel pardubických silničářů Miroslav Němec.
Na severu je totiž zima pořád, takže se jen vyhrnuje nový sníh. U nás se počasí stále mění. „U nás se vyskytují všechny vlivy, které zimní údržbu komplikují: výkyvy teplot okolo nuly, několikatýdenní hluboké mrazy i kolem –30 °C a vysoká relativní vlhkost,“ popisuje ředitel silničářů.
Miroslav Němec byl čerpat zkušenosti i u kolegů na severu Evropy, kde se daří udržovat silnice sjízdné bez problémů. I když se tam sníh nevymetá až na černý asfalt. „Vozovky jsou většinou pokryté souvislou vrstvou sněhu a jsou ošetřeny inertním posypem. Ten se nemusí často opakovat, protože počasí je po celou zimu víceméně stejné,“ vysvětluje Němec. Posypaný sníh se neujezdí, takže se náledí netvoří. Silnice jsou tak sjízdné i bez hrotů v pneumatikách, které někteří seveřané používají.
Pět centimetrů sněhu je nepřekonatelná překážka
Cesty ve Skandinávii jsou velmi dobře udržované. Mnohem větší problém dělá sníh na jihu Evropy. „Středomoří, jižní část Francie a dokonce také Anglie nemá ani vyhrnovací techniku, ani posyp, takže když nastane nějaká teplotní anomálie, celá země nejezdí, protože pět centimetrů sněhu se stane nepřekonatelnou překážkou,“ komentuje Němec.
A kde uvidíme nejlépe uklizené silnice? „Kolegové ze Švýcarska a z Rakouska jsou jedničkou v údržbě silnic. Mají k tomu samozřejmě špičkové dopravní a mechanizační prostředky, protože finanční tok do této oblasti se pohybuje v naprosto jiné rovině než v Česku,“ závidí kolegům z Alp ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
Co se týká vlastních posypů, cestáři používají ve světě sůl a inertní materiály stejně jako u nás. V Rakousku se jeden čas zkoušela melasa.
 | Turistické informace v seriálu Autem po Evropě připravujeme ve spolupráci s ÚAMK. |
