Prší? Dejte pozor na aquaplaning

3. květen 2013 13:10

Jarní počasí občas přináší kromě sluníčka i bouřky a vydatné deště. Za takového počasí řidiči podceňují riziko takzvaného aquaplaningu – jevu, kdy nemáme žádnou šanci udržet auto na silnici a doslova z ní vyletíme. Někteří totiž i v dešti jezdí jako piloti formule 1.

„Pneumatika z formule 1 dokáže během jedné vteřiny transportovat až 61 litrů v rychlosti 300 km/h,“ konstatuje Jaroslav Třetina z Bridgestone schopnost, díky které bychom takovou pneumatikou naplnili vanu za pět sekund. Tu však na autě nikdo z nás nemá. Riziko ztráty kontroly nad řízením, kdy se mezi asfalt a pneumatiku dostane příliš mnoho vody, přitom hrozí za deště prakticky kdykoliv.

„V podstatě se dá říct, že aguaplaning může vzniknout při vjezdu do louže, vyjetých kolejí nebo při brzdění a pochopitelně i v zatáčce,“ říká Jiří Patera z High Car Training. Pneumatika totiž nestihne odvést množství vody, což je přímo závislé na tom, jak je ojetá.

Čtěte také

„U zbývající hloubky dezénu kolem dvou milimetrů už rapidně vzrůstá riziko vzniku aguaplaningu. Proto jsou jako bezpečná hranice pro výměnu pneumatik stanoveny tři milimetry hloubky dezénu,“ upozorňuje Jaroslav Třetina.

Nelze stanovit přesnou hranici, jak rychle můžeme v dešti jet. „U osobních automobilů je hranice v závislosti na stavu pneumatik stanovena na 80–90 km/h,“ dodává Jaroslav Třetina.

Například když na nové pneumatice vznikne aquaplaning u stejného auta při stovce, se vzorkem 1,6 mm to bude za stejných podmínek už při 60 kilometrové rychlosti. Říká se, že kola dělají auto. Na vodě jsou ale sportovní kola nevýhodou.

Čtěte také

„Pneumatiky s nižším profilovým číslem – s větší šířkou – zvyšují riziko vzniku aquaplaningu. Styčná plocha je větší, množství vody, které se může pod pneumatiku dostat je logicky také větší,“ říká Třetina. Proto bychom za deště měli sledovat kolik vody na silnici je a tomu rychlost přizpůsobit.

Mějte řízení pod kontrolou

„Je ideální sledovat v provozu mimo město vzdálenost až k obzoru. Úplně správné pro vyhodnocení stavu vozovky je ovšem sledovat vozovku do vzdálenosti 3–4 sekund před sebou,“ podotýká Jan Patera z High Car Training.

Ve chvíli, kdy ucítíme, že ztrácíme kontrolu nad autem, pak můžeme udělat jediné: „U klasických vozidel je nutné držet volant rovně, okamžitě ubrat plyn a vyšlápnout spojkový pedál,“ popisuje Jan Patera.

A totéž můžeme udělat preventivně ještě předtím, než například vjedeme do louže nebo vyjetých kolejí. Kola se pak otáčí nezávisle a lépe množství vody zvládnou.

autor: pgj
Spustit audio