Tatra 77 - příběh 20leté renovace
Osmdesátileté výročí letos oslavila slavná Tatra 77, pětimetrová limuzína s protáhlou střechou, která spíš než osobní auto vypadá jako stíhačka na čtyřech kolech. V roce 1934 to bylo luxusní zboží, nevyrobilo se jí ani 100 kusů. Torzo jednoho z dochovaných exemplářů si v 90. letech pořídil také nadšenec Pavel Kasík. Dnes už doma v garáži nemá vrak, ale nablýskaný vůz, který je ozdobou světových přehlídek. V době, kdy tatru od původního majitele přebíral, ale na něco takového ani nepomyslel.
„Bylo to před 20 lety v roce 1994 a byla to veliká náhoda. Já jsem tuhle značku obdivoval od dětství, a když jsem se tři roky před nákupem dozvěděl, že bych tento vůz mohl mít, tak jsem dělal celou dobu všechno pro to, abych ho získal,“ vypráví Pavel Kasík.
Z té doby má schované dopisy a telegramy. Občas si v nich listuje a vzpomíná, jak dostal ten zdánlivě naivní nápad: zrestaurovat tatru do původního stavu, v jakém byla před 80 lety vyrobena.
„Pak nastala teprve ta správná práce, kdy jsme vůz museli nejdříve pořádně poznat, získat k němu veškerou dokumentaci. Také jsem samozřejmě navštěvoval burzy české i zahraniční, zejména v Německu a ve Francii. Mě tam znají dodnes, že tam vždycky pobíhal Čech, který vykřikoval: Tatra, tatra a běžel s nějakým rezavým diskem.“
Umakart
Pro svou tatrovku sháněl Pavel Kasík i sebemenší detaily. Burzy obcházel s fotografiemi původní mazničky nebo značkových šroubováků. Co nesehnal, nakonec nechal znovu vyrobit. „Asi nejsložitější byla výroba potahu přístrojové desky, který byl už tehdy vyrobený v materiálu umakart. Tehdy moderního, on se zprofanoval až později při stavbě paneláků,“ říká s tím, že jím hledaný umakart měl velmi specifický dezén.
Ochotný výrobce pomohl i s napodobeninou koženého čalounění. O neuvěřitelném odhodlání motoristického nadšence z Čech tehdy věděli už v zahraničí. Přezdívali mu Mr. Tatra. A když Pavel Kasík letos se svými přáteli renovaci vozu konečně dokončil, do schránky mu přišlo pozvání na nejprestižnější soutěž automobilové elegance v kalifornském Pebble Beach.
„Zaujali jsme tam v rámci 250 aut jedno ze čtyř nejprestižnějších míst, kde jsme stáli vedle kompresorového Mercedesu 540K a dvou vozů Hispano-Suiza. Měli jsme možnost zakladatele soutěže odvést na pódium, takže jsme nakonec na pódiu byli dvakrát. Byli jsme takto vyznamenáni a toho si velice vážím,“ uvádí.
Pro Pavla Kasíka to byla odměna za 20 let usilovné dřiny a obrovské trpělivosti. Už se ale těšil domů, až Tatru 77 pořádně projede tam, kde tento světový unikát v roce 1934 vyrobili.
