Tunel Blanka bezpečnější: Kaluže z průsaků mají být minulostí
Silničáři po letech vyřešili největší problémy s těsněním tunelové konstrukce. Použili k tomu zvláštní výplň, která má zabránit zásadnějším průsakům podzemní vody.
Pražští silničáři zhruba po sedmi letech dokončili opravy těsnění v tunelovém komplexu Blanka. Technici prosakující místa vyplnili zvláštní hmotou, která vodu vytlačuje mimo konstrukci. Tím vyřešili zásadní problémy, které podzemní voda v jednotlivých tubusech tunelu působila.
Čtěte také
Těsnící polyuretanová pěna
Jeden z techniků šedesáticentimetrovým vrtákem z vysokozdvižné plošiny navrtává zeď tunelu. Jeho kolega vzápětí do vzniklého otvoru vtlačuje zvláštní polyuretanovou pěnu.
"Je to chemický materiál, který je tekutý. Pod tlakem se tam cpe. Reaguje na styk s vodou, nafoukne se jako klasická montážní pěna, a tím jak se nafoukne a rozepne, tak vytěsní ten prostor, tím zabrání vodě prostupovat," vysvětluje technický ředitel projekční firmy Satra Pavel Šourek.
Od zprovoznění v tunelu kaluže, v zimě i rampouchy
Průsaky podzemní vody se začaly objevovat hned po otevření tunelového komplexu Blanka v roce 2015. Pro stavby takového typu je to běžné. V některých místech se ale voda dostávala do tunelu ve velkém množství. I proto bylo nutné opravy dělat průběžně, říká náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě).
"Ten problém je hlavně v tom, že se někde může objevit větší proud vody na vozovce nebo na chodnících, což snižuje bezpečnost toho tunelu," podotýká Scheinherr.
Větší průsaky se nemají opakovat
To by se teď už dít nemělo, snížil se totiž i tlak vody. "Postupně, jak se prováděly ty injektáže, tak se hladina spodní vody různě poposouvala, až dneska můžeme říct, že se dostala do hladiny, kde byla předtím, než se vůbec komplex Blanka začal stavět. Tím pádem, nyní zase je tunel naprosto těsný," vysvětluje Adam Scheinherr.
Čtěte také
Úplně zabránit prosakování vody ale dlouhodobě možné není. Jednak proto, že je část komplexu Blanka pod úrovní hladiny Vltavy, a pak taky kvůli způsobu konstrukce.
"Když si to představíte jako korálky navlečené na sobě, každý ten prstenec je samostatný, ten betonážní. A teplotou, v zimě, v létě, se ten beton, všechny ty konstrukce roztahují. Když tam je nějaká díra v té izolaci, nebo se ta spára znovu otevře, tak je potřeba se k tomu vrátit," doplňuje Pavel Šourek.
Utěsnění tunelu speciální pěnou by ale mohlo podle náměstka Scheinherra zabránit zásadním problémům s průsaky vody v tunelu Blanka na několik příštích let.