V březnu téměř nepršelo. Na konci dubna už hlásí sucho až pětina Česka
Poslechněte si celé Zaostřeno Terezy Čapkové
přes některé poměrně deštivé týdny byl začátek letošního jara enormně suchý. Na půdní sucho začátkem jara upozorňovali zemědělci a pěstitelé napříč Evropou, tedy nejen v Česku. Klimatologové z projektu Intersucho dokonce označili březnový nedostatek vody za neobvyklou anomálii.
Česká republika extrémnímu suchu čelila zejména mezi lety 2014 až 2020. Předešlé dva roky byly poměrně příznivé. Letos v březnu ale podle meteorologů spadlo v průměru o dvě třetiny méně srážek než obvykle. A koncem dubna měla být třemi nejhoršími stupni sucha zasažena až pětina republiky.
Jak můžeme vodu, která už naprší, lépe zadržet v krajině? Co je možné dělat na lokální úrovni? A co by měl udělat stát? Poslechněte si celé Zaostřeno Terezy Čapkové.
Související
-
Zeleň a půda ve městech kompenzují klimatickou změnu. Musí se ale zalévat
Studie vědců z Bostonské univerzity ukazuje, že stromy a půda ve městech dokážou vstřebat víc uhlíku z atmosféry, než jsme si dřív mysleli.
-
Proč skončila Římská říše? Potýkala se s klimatickou změnou a nemocemi, píše Kyle Harper v Pádu Říma
Konec Římské říše nezpůsobily pouze byrokracie, vnitřní spory a příliš dlouhé hranice, ale mohou za něj také epidemie infekčních nemocí a klimatické změny.
-
Klimatickou změnu „inženýrsky“ nezastavíme. Můžeme se na ni ale připravit, věří biolog Žárský
Jakub Žárský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumá mikrobiální aktivitu v ledovcovém prostředí Arktidy. Led není jen pevná krystalická látka bez života, říká.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
