V pošmourných podzimních dnech jsou světla pro denní svícení málo. Nejste vidět
Na autě je několik druhů světel a každé má své přesné použití. Jenže někteří řidiči to zřejmě vůbec netuší a světla používají, jak je napadá. V tomto listopadovém počasí jsou nejproblematičtější takzvaná světla pro denní svícení.
Stojím na pražské Jižní spojce, kde jsou v každém směru tři pruhy a přestože počasí má daleko k jasnému slunečnému dni, pak poměrně dost řidičů svítí pouze světly pro denní svícení. Odhadem tak každý desátý. Na blízké benzínové pumpě se tedy řidičů ptám, co myslíte, je toto počasí ještě vhodné pro světla na denní svícení?
„Přes den si myslím ještě ano. Ne, myslím, že už by měli svítit klasicky, protože auto je vidět zepředu, ale zezadu už vidět není. Na tohle počasí už bych přidal světla tlumená a také mlhová.“
Celoročně musíme svítit od července 2006 a tak si mnozí nechali namontovat do auta světla pro denní svícení, v nových vozech už jsou většinou samozřejmostí. Jenže jak upozorňuje Tomáš Neřold z ministerstva dopravy, tato světla auto jen zviditelňují, navíc vzadu nesvítí.
„Světla pro denní svícení mají rozptýlené světlo, není to kužel jako u klasických světlometů. Takové světlo potom neoslňuje, ale ani neosvětluje vozovku a tak světla pro denní svícení nemohou být dostatečná při snížené viditelnosti.“
To už bychom měli používat světla potkávací neboli tlumená. Auta s vyšší výbavou na ně přepínají automaticky, ale ne ve všech případech. „Senzor nezjistí, jestli je mlha, sněží nebo prší. Takže člověk má pocit, že když svítí, je vidět, ale neuvědomuje si, že světla vzadu mu nesvítí. Jede třeba v mlze a vidět není, takže musí s ovladačem světel pracovat,“ říká Václav Jírovský z Fakulty dopravní ČVUT.
Stejně jako když si přisvěcujeme dálkovými světly, ale i pro jejich použití platí podle Neřolda jasné pravidlo. „Dálková světla nemůžeme používat, pokud je vozovka dostatečně a souvisle osvětlena.“
A hlavně nesmíme oslňovat protijedoucí řidiče. To platí i o mlhovkách, které můžeme používat jen při mlze, sněžení anebo hustém dešti. A když z takového počasí vyjedeme, automaticky bychom měli mlhovky vypnout. „Ta povinnost platí pro zadní mlhové světlo, přední mlhové světlo není součástí povinné výbavy vozidla,“ říká Tomáš Neřold.
Původně byl za nerozsvícená či nesvítící světla jeden trestný bod do karty řidiče, to se před pár lety změnilo a řidič může dostat jen pokutu, v blokovém řízení do dvou tisíc korun. Ale pozor, podle šéfa dopravních policistů Tomáše Lercha může být auto v jednom případě kvůli světlům považováno za technicky nezpůsobilé. „Nesvítí-li mi světlo přivrácené ke středu vozovky, jedná se v tu chvíli o ohrožující závadu, kterou jsem povinen na místě odstranit, protože nesvítící světlo může způsobit i závažnou dopravní nehodu.“ Mimochodem, bez kontroly světel by řidič neměl vůbec vyjet.
