Vrátný: kolo váží 130 kilo, výměna není žádná hračka
Defekty rozhodují o úspěchu a neúspěchu na rallye Dakar. Pokud se jim posádky kamiónů dokážou vyhnout, získávají desítky minut navíc. Tatra Tomáše Vrátného, která kryje záda druhému kamiónu v celkovém pořadí řízenému Martinem Kolomým, měla v dosavadním průběhu slavné pouštní soutěže hned několik defektů.
„Ve čtvrté etapě jsme se propadli dozadu. Měl jsem v ní hned tři defekty, ale na korbě kamiónu si vezeme vždycky jen dvě náhradní kola. Posledních 160 kilometrů jsme kolo museli neustále dofukovat a to znamenalo jízdu průměrnou rychlostí 50 km/h. Nasbíral jsem snad tříhodinovou ztrátou.
Navíc jsem na trati potkal našeho motorkáře Jana Veselého s porouchaným motocyklem, a protože jsme jeli z našich jako poslední, pokoušeli jsme se ho nějakým způsobem táhnout. To se nedařilo, tak jsme jeho stroj nakonec naložili na korbu a dovezli do cíle.
Od té doby se však posunujeme výsledkovou listinou nahoru a pomalu zrychlujeme. Ona je to vlastně i týmová taktika, protože jedu ve stejném autě jako Martin a musím zrychlit, abych mu byl po ruce, kdy by vznikl nějaký problém,“ říká Tomáš Vrátný v rozhovoru s naším reportérem Janem Říhou.
Ve formuli 1 se výměna jedné pneumatiky počítá na sekundy a nad deset je to velký problém. Jak dlouho trvá vyměnit kolo u dakarského kamiónu a co už je opravdu nad limit?
„Můj osobní rekord v ideálních podmínkách je sedm minut, ale také jsem měnil kolo ve fesh-feshi 40 minut. Záleží na okolních podmínkách. Deset minut na trati je solidní čas a nám se dařilo defekty v podobném limitu měnit.
Fesh-fesh je velmi jemný písek srovnatelný s cementem, který trápí dakarské stroje ve všech jihoamerických ročnících. Prozraďte nám, kolik takové kolo váží. Jeho výměna je poměrně náročná.
„Váha se pohybuje kolem 130 kilogramů. Přiznám se, že s novou posádkou s Milanem Holaněm a Jaroslavem Miskolcim jsme to moc netrénovali. Snažil jsem se klukům pomáhat a shazovat dolů kola. To se mi sice povedlo, ale odnesl jsem si z toho spoustu odřenin.
I přes velkou váhu se s kolem nějak manipulovat dá, ale problém je, že ve dvou lidech ho na kamión nenasadíte. To se musí zvednout asi do výšky 1,5 metru a to jeden člověk nezvládne.“
Jaký je rozdíl mezi vaším loňským Dakarem, kde jste jel jako nováček, a tím letošním?
„První Dakar byl podle mě těžší a také delší. I psychika na tom byla hůř, protože člověk byl vystrašený ze všeho. Teď snáším běžné problémy mnohem lépe. Velký rozdíl je také v technice, protože tahle tatra je rychlejší než ta předchozí.
Navíc mám ve voze výbornou posádku, která mi pomáhá. Máme týmového fyzioterapeuta a skvělé zázemí – vlastní sprchu, záchod a pohodlné spaní. To mi velmi pomáhá a cítím se dobře,“ uzavřel Vrátný.
