Dakar 1991: Paris - Tripoli - Dakar

14. listopad 2007 23:18

Stalo se již příjemným pravidlem vídat od sedmého ročníku soutěže ve startovním poli také naše kamiony. I letos se na startu objevily vozy Tatra a LIAZ.

Loprais jel na voze Tatra 815 4x4 se svým stálým spolujezdcem Stachurou a na místo navigátora se posadil Ing. Kalina (503). Kahánek jel v posádce s Měřínským a Hudcem (504), tradičně již na voze Tatra 815 6x6. První LIAZ se do Dakaru vydal v barvách týmu OMNIPOL s posádkou Kakrda, Lamač a Velkoborský (502). Jejich vůz byl majetkem Unimaxu a pro účast v této náročné soutěži připraven pod vedením Jiřího Moskala. V jeho rukou právě tento vůz dojel v roce 1988 na druhém místě v absolutním pořadí kamionů. Druhý LIAZ jel soutěž v barvách týmu Thesterfield - Toyota a jeho posádku tvořila trojice Vonšovský, Ing. Záleský, Jalonen.

Kromě těchto automobilů se vozy našich značek opět objevily na startu také jako doprovodná vozidla zahraničních účastníků. Od té doby, co se tatrovky na soutěži skutečně prosadily, začala je pořádající organizace TSO používat jako doprovodná vozidla. Ani v tomto roce nelze na trati přehlédnout vůz Tatra 815 8x8, tentokrát s posádkou Buchtyár, Sklenovský, Legay. Soutěž začala úspěchem našich barev již při prologu. Kakrdova posádka byla nejrychlejší, Lopraisova byla druhá a Kahánkova skončila mezi kamiony na čtvrtém místě. Byl ale nejrychlejší z tříosých vozů.

Výsledky prologu napovídaly, že v Africe pojedeme vpředu. Tyto předpoklady se záhy potvrdily. Lopraisova posádka šla dopředu a vedla až do Ghatu, kde ji vystřídaly vozy Perlini. Technická převaha těchto vozů se opět začala projevovat. Nutno však podotknout, že vozy Tatra byly těmto automobilům více než rovnoceným soupeřem, a celá soutěž se prakticky odehrávala ve znamení souboje Perlini - Tatra. Bohužel, nikdo nemohl tušit, jaké drama se chystá v kategorii kamionů na závěr soutěže.

V pondělí 14. ledna zamířili soutěžící do Tichitu. Naše Tatra s Lopraisem za volantem nejprve dojela Perliniho týmu a zanedlouho i vozidlo Houssata - tedy oba kamiony Perlini. V tuto chvíli ještě netušili, že vedoucímu vozu Perliniho posádky se poškodilo odpružení pravého předního kola do té míry, že jeho posádka sice dovedla svůj kamion do cíle, ale následně musela vzdát. Houssat jel velmi opatrně, zato naši pospíchali. V cíli tedy došlo v celkovém pořadí ke změně - Houssat ještě vedl, ale již jen s náskokem 40 minut. Lopraisova posádka byla druhá.

Následující den přijela do Kiffy posádka tohoto vozu jako první a přiblížila se vedoucímu vozu Perlini na necelých 20 minut. Den poté na cestě do Tambacoundy v polovině etapy naše posádka Houssata dojela a brzy ho nechala v závěsu. Problémy s pružením se nevyhnuly ani tomuto vozu Perlini. V cíli etapy se Lopraisova TATRA objevuje na prvním místě s náskokem 37 minut. Do cíle zbývalo 536 kilometrů výletním tempem, protože 476 kilometrů připadalo na spojovací etapu, a pouze posledních 60 kilometrů bylo speciální etapou.

Do cíle zbývalo jen 40 kilometrů, když prudce stoupla teplota motoru, z přepadu stříkal olej a poškodilo se čidlo snímající teplotu. V motoru zmizel první kanystr oleje. Tatru 4x4 dojela Kahánkova posádka, všichni obhlédli situaci, zapřáhli čtyřkolku a táhli ji k cíli. Pouhých 15 kilometrů před cílem etapy přišly duny, a tady se čtyřkolka utrhla. Pro vlečení to byl příliš těžký terén. Kahánkova posádka tedy vyrazila k cíli a Lopraisova se pustila do zoufalého boje. Přes duny se probojovali vlastními silami, ale do motoru museli nalít třikrát plný kanystr oleje. Těch posledních pár kilometrů trvalo zoufale dlouho.

Cíl byl doslova na dohled a kalich hořkosti se naplnil - naši prorazili zadní pneumatiku. Pod cílový transparent vjela Tatra na ráfku. Limit stanovený na průjezd etapy přesáhli o 30 minut a dostali čtyřhodinovou penalizaci. Lopraisova posádka si po tom všem trápení dojela pro 4 místo v kategorii kamionů, Kahánkova Tatra obsadila nakonec 5. místo. Kakrdova posádka s kamionem LIAZ nakonec dojela do cíle s utrženou kabinou, bez čelního skla, s poškozenou převodovkou na 17. místě. Další LIAZ s Vonšovského týmem dojel do cíle na 27. místě.

13. Rallye Pris - Tripoli - Dakar 29.12. 1990 - 17.1.1991

Délka: 9186 km

Počet startujících: 406
Moto: 113
Auto: 184
Truck: 109

Trasa: Paris - Clermont - Tripoli, Tripoli - Ghadames, Ghadames - Idri, Idri - Ghat, Hgat - Tumu, Tumu - Dirkou, Dirkou - Gossololom, Gossololom - Agadez, Agadez - Tillia, Tillia - Gao, Gao - Tombouctou, Tombouctou - Nema, Nema - Tichit, Tichit - Kifa, Kifa - Tambacounda, Tambacounda - M'Boro, M'Boro - Dakar

Státy: Francie, Lybie, Niger, Mali, Mauretánie, Senegal

V cíli: 170 účastníků
Moto: 46
Auto/truck: 128

Pořadí:
Moto: 1. Peterhansel (Yamaha), 2. Lalay (Yamaha), 3. Magnaldi(Yamaha)
Auto/truck: 1. Vatanen/Berglund (Citroen), 2. Lartigu/Destaillats (Mitsubishi), 3. Fontenay/Musmarra (Mitsubishi)

autor: Vierka Kaštanová
Spustit audio

Více o tématu