Dakar 1998: Paris - Granada - Dakar
Po čtyřech letech se start soutěže vrátil do Paříže. Pořadatelé vybrali nejtěžší úseky předchozích ročníků a doplnili je dalšími, neméně náročnými. Maratonské etapy ve druhé části závodu vedly těžkými písky a přes obrovské duny. Celou soutěž provázely velké organizační zmatky. Vyvolávala dojem, že je postavena především komerčně a startující jdou stranou.
TATRA MARATHON TEAM startoval celkem se třemi vozy. Se zcela novým vozem T 815 4x4 se na startu objevila posádka Loprais, Stachura, Čermák (407). Na první pohled se od předchozích tatrováckých kamionů lišila kabinou nového typu a změněnou nástavbou - pravděpodobně díky této změně dostala přezdívku "puma". Podstatnější novinky se však skrývaly jinde - vodou chlazený motor Deutz a na přední nápravě vzduchové pérování. Celý automobil opět vycházel ze sériové výroby.
V kabině druhého vozu T 815 4x4 HAS vyrazila do Dakaru trojice Kořený, Lamač, Kahánek (414) a s třetím vozem stejného provedení startovala posádka Sklenovský, Hamerla, Ing. Tomeček (419). Leteckou asistenci zajišťovali dva tatrováčtí mechanici Kuběna a Matuš. Členem týmu byl také známý Ing. Josef Kalina, který plnil hlavně funkci organizačního vedoucího. Přípravy celého týmu se ujala brněnská firma Cerm Aktivity.
Zastoupení jsme měli také v kategorii motocyklů. V týmu SLOVNAFT SPORT MOTO startoval spolu s týmovým kolegou Katriňákem na motocyklu KTM 660 znovu Stanislav Zloch (136). V barvách týmu TRIUMPH RACING TEAM se na startu objevil na motocyklu Triumph Tiger 900 Ivo Kaštan (137).
Trojice Loprais, Stacura, Čermák začala tradičně opatrně, což v tomto roce bylo dáno také tím, že se seznamovali s novým autem. To obstálo na výbornou - posádka měla na trase jedinou závadu a to ještě ve Španělsku, kde se v hlubokém brodu zablokoval přívod paliva. Posádka bezpečně držela krok s největšími soupeři a v deváté etapě se probojovala do čela klasifikace kategorie kamionů. Posádka Kořený, Lamač, Kahánek s dalším vozem Tatra plnila úlohu rychlého asistenčního vozu pro Lopraisovu posádku. Během celé soutěže s ní neztratila kontakt (stejně tak neztratila kontakt s popředím klasifikace kamionů), a v případě nouze tak byla okamžitě připravena zasáhnout. To ale nebylo nutné...
Třetí posádka Sklenovský, Hamerla, Ing. Tomeček jela s veškerým nejnutnějším technickým zabezpečením jednoznačně jako vozidlo asistenční. Až do nešťastné deváté etapy se držela skvěle a zaujímala vynikající celkové šesté místo! Bohužel během deváté etapy došlo k neštěstí v podobě přepadení ozbrojenými pouštními lupiči. Kořeného i Sklenovského posádka přišla mimo jiné o veškeré osobní věci. Vozidlo mělo naštěstí prostřílené pneumatiky a bylo nepojízdné. Bandité tak všechno, co se mohlo hodit, přeložili na druhé vozidlo Sklenovského posádky. Tato Tatra byla následně ukradena a posádka se tak musela se zbytkem závodu nechtěně a ne vlastní vinou rozloučit. Ukradený kamion byl vítězným vozem z roku 1994 a 1995.
Stanislav Zloch absolvoval tento maratonský závod již podruhé a tentokrát s nečekaně překvapujicím výsledkem. Svou jízdu zaměřil především na přesnost a jistotu. Výsledkem bylo vynikající desáté místo v celkové klasifikaci kategorie motocyklů. Navíc obdržel za 14. místo v extrémně náročné 13. etapě Trofej Thierry Sabina pro nejlepšího amatérského jezdce. Druhý náš motocyklista, Kaštan, se musel se soutěží bohužel rozloučit v okamžiku, kdy organizátoři posunuli z neznámých důvodů místo na tankování dál a jemu došlo palivo. Do cíle tak nestihl dojet v plánovaném limitu a ze soutěže odstoupil (vlastně chybou organizátorů).
