Jaroslav Valtr: tak obrovské duny jsem ještě neviděl
Všech pět českých kamiónů zvládlo nástrahy první poloviny rallye Dakar 2012. Nejrychlejší z nich je tatra Aleše Lopraise na druhém místě se 17minutovou ztrátou na prvního Nizozemce De Rooye s ivecem.
Největší technické problémy z našich nákladních aut postihly liaz řízený jedním z dakarských nováčků za volantem. Hned na začátku odešel chladič řízení a potom přišly problémy se spojkou. Jaroslav Valtr připisuje trable se spojkou hlavně své nezkušenosti. Na Dakar se totiž přijel především učit.
V jakém stavu je tvoje liazka při dni volna?
„Autu nic není, je v perfektní kondici. Teď bude záležet pouze na mě, jak s ním dokážu jet. Podobný terén vidím poprvé v životě, je pro mě tedy zcela nový. Některých dun jsem se bál a nevěděl jsem, jestli je mám sjet – párkrát jsme se proto nad dunou zastavili a přemýšleli, jestli to raději neobjet. Po chvíli jsem si na příkré svahy dun zvykl, ale nevěděl jsem, jak se auto chová a reaguje. Přece jen je to kamión,“ popisuje Jaroslav Valtr v rozhovoru s reportérem Janem Říhou přímo na rallye Dakar.
Říkal si, že jsi na Dakar přijel získávat zkušenosti. Bylo v první polovině závodu něco, co tě vysloveně překvapilo?
„Velká překvapení to pro mě nejsou, protože pár pouští už jsem viděl a také projel. Po pravdě jsem byl trochu zaskočen velikostí a rozlohou písečných dun – mají převýšení snad tisíc metrů, ale zase se po nich dá mnohem lépe jet.“
Jak se ti daří večer usnout v neutichajícím ruchu elektrických centrál a nástrojů mechaniků?
„Z jedné strany ve stanu někdo chrápe, z druhé zase vrčí centrála, za hlavou máte nastartované auto a u nohou zase nějaký bláznivý motorkář začne ve dvě ráno zkoušet motorku. Tady je to ale normální a usínání mi problém nedělá. Spím okolo šesti, sedmi hodin denně, takže problémy nepociťuji.“
Vadí ti všudypřítomný prach, nebo sis na něj už zvykl?
„Prach je nejen v jídle a v očích, ale i na jiných místech na těle. Jako problém to však necítím, s tím se smíříte. Při jízdě v kamiónu musíme mít hodně přivřené okénko, aby se do kabiny nedostal prach, protože by nás v podstatě oslepil.“
Po polovině soutěže jste zatím na 25. místě. Jste s tím spokojeni vzhledem k předchozím problémům?
„Umístění raději vůbec neřeším. Pokud se člověk jede učit, nesmí na to koukat. Zatím jsme v polovině závodu a někdo ještě může vypadnout. Pokud to bude do dvacátého místa, budu spokojen,“ uzavírá Jaroslav Valtr.
