Roman Krejčí, nováček na Dakaru, spěchá na oběd
Motorkář Roman Krejčí jede v Jižní Americe svou první rallye Dakar. V minulých letech doprovázel konvoj jako fanoušek a všechno si zblízka prohlédl, než se přihlásil do letošního ročníku. Ve včerejší osmé etapě byl nejrychlejší ze čtyř českých jezdců na motocyklech, kteří zůstali v soutěži. Prý také kvůli obědu dojel 25. a v celkovém hodnocení mu patří 45. místo.
Ovšem jak sám říká, chce hlavně dojet. Tím spíš, že mohl rychle skončit už na začátku celé rallye, což vysvětlil reportérovi Janu Říhovi:
"Dlouholetý závodník a čtyřkolkář Oldřich Bražina mi radil, ať si vezmu dvojité sklo na helmu, protože na trati bývají mlhy a může také pršet. Do druhé etapy jsem si však vzal jednoduché sklo a jako na zavolanou začalo pršet. Musel jsem ho sundat a jet bez skla, což za deště pořádně nešlo, takže jsem jel krokem. Když pršet přestalo, pokusil jsem se ztrátu dohnat, jenže jsem se ještě stále učil s roadbookem a navigací. A potom to přišlo. Když jsem se přibližně ve 115kilometrové rychlosti podíval na navigaci, zvednl jsem hlavu a uviděl před sebou zatáčku. Snažil jsem se to ubrzdit, ale marně, a přímo jsem trefil kámen."
"Musím říct, že v tu chvíli při mně stáli asi všichni svatí, protože nehoda dopadla poměrně dobře. Ústy jsem se praštil do navigace a roztrhl si ret, který mi později museli zašít. Také jsem byl otřesen. Samozřejmě motorka utrpěla nějaké šrámy, například jsem ohnul řidítka, ale pokračoval jsem dál. I to k Dakaru patří."
Jak jste spokojen s trasou a terénem? Už v Africe jste si vyzkoušel terén jako turista, není to tady v Americe něco jiného?
"Na rallye Dakar jsem byl v roce 2007 a dojel jsem ho s motorkou, kterou jsem v Dakaru nakonec prodal. Dakar podle mě patří do Afriky. V Jižní Americe je spousta turistů, což kazí dojem panenské přírody. Nejhorší je místní velice jemný prach - vypadá jako cement. V Africe se také jezdilo více po pláních."
Je podle vás rallye Dakar po organizátorské stránce dobře zajištěná? Mám na mysli jídlo, hygienu a tak dále. Využíváte, s nadsázkou řečeno, těchto vymožeností?
"To je naprostý luxus. Jsem skromný člověk, takže nemám absolutně žádný problém. Jakmile dojedu etapu, jdu se osprchovat. Každý den spěchám do bivaku, abych stihl oběd, který je do čtyř hodin. Mám rád dobré jídlo, ale jak se říká, hlad je nejlepší kuchař. Vaří nám francouzskou kuchyni, nebo se ji snaží napodobit, v kombinaci s místní kuchyní. Například dneska jsem sledoval hodinky a doufal, že ho stihnu. Přece jen mám od rána za sebou 500 kilometrů na motorce. I to je jedna z věcí, která mě žene dopředu," říká Roman Krejčí.
