Aditiva – ochrání před mrazem i biosložkou
Majitelé služebních aut s tankovacími kartami, kterých je mezi našimi posluchači značný počet, to možná neřeší, ale ti z nás, kteří vlastní vůz staršího roku výroby a navíc si jeho opravy i palivo hradí z vlastní kapsy, by měli číst pozorně. Řeč totiž bude o aditivech. Je to totiž výrazná pomoc, žádné šarlatánství.
Jako uvědomělí motoristé víte, že paliva v Česku obsahují biosložky – a to jak benzín, tak nafta. V případě benzínu jde zhruba o čtyři procenta, u nafty o šest procent. Proč o tom mluvíme teď, když nejde o žádnou novinku?Až přijdou mrazy, znamená to, že v kombinaci s biosložkami se mohou objevit problémy. Na pozoru by se měli mít zejména řidiči, kteří jezdí méně a jejichž dieselové motory používají piezoelektrické vstřikovače. Ty jsou totiž náchylnější.
„Dalo by se říct, že to souvisí s obsahem biosložek v palivu, protože ty vážou víc vlhkosti. Ovšem to je jediný případ, který u vysokotlakého vstřikování v poslední době evidujeme,“ vysvětluje Milan Ernest ze sítě servisů firmy Bosch.
Přestože prý nejde o nějaké masové problémy, je aditivace vhodnou pojistkou. Z vlastní zkušenosti to potvrzuje i Milan Vrba, který prodává automobilové příslušenství v jednom městečku ve středních Čechách a od té doby, co jsou v palivu bioložky, už o přínosech aditiv nemusí řidiče nijak přesvědčovat: „Toto bylo rozhodující kritérium. Dřív mi zákazníci nevěřili, že je vhodné dát do nafty přísadu alespoň proti zamrzání,“ říká Milan Vrba.
Dnes už se na aditiva do nafty dívají řidiči jinak. Mezi lidmi je totiž stále víc aut se vstřikováním Common rail, které své skvělé výkony vykupuje vysokými nároky na kvalitu nafty. To však nutně znamená, že přibývá řidičů, kteří mají s diesely špatné zkušenosti – kromě typického tuhnutí nafty v zimě v palivovém filtru se nově objevují finančně náročné výměny vstřiku kvůli přidávaným bioložkám, právě ty totiž podle praktických zkušeností z dílen zhoršují vlastnosti nafty. Řešením je dodatečná vlastní aditivace.
„Přísady mají smysl nejen v boji proti účinkům biosložky, ale také proti zamrzání. V posledních letech, kdy teploty v zimních měsících klesnou i k –15 °C, bych to určitě doporučil.“
Přestože rafinérie letos slibují, že nafta je proti zamrzání chráněna lépe než dřív, a přestože uvědomělí řidiči jezdí jen ke značkovým pumpám nebo k supermarketům, Milan Vrba stejně krčí rameny a říká: aditiva vždy a všude. „Spoléhat na dobrou pumpu se nevyplácí, protože nikdy nemůžete vědět, co je v nádržích a co jste právě natankovali. Nechci nikoho konkrétně jmenovat, ale jsou to zkušenosti z našeho servisu.“
Aditiva se nepřidávají jen do nafty, ale i do benzínu, a to vždy před samotným tankováním, aby ho vířené palivo v nádrži posléze promíchalo. Samotný výrobce aditiv prý není až tak podstatný. „Téměř všichni výrobci olejů mají ve svém sortimentu přísady do benzínu a do nafty. U zavedených výrobců prostě nemůžete šlápnout vedle.“
Aditivace pochopitelně není zadarmo. Litr paliva prodraží až o dost podstatných 50 haléřů – to když koupíte jen malé, půllitrové balení, které vyjde zhruba na dvě stě korun. „Majitelé dodávek a kamiónů si berou výhodnější litrové balení, které stačí až na dvanáct set litrů paliva. V přepočtu to znamená, že jeden litr nafty se jim prodraží o pouhých dvacet haléřů,“ doporučuje Milan Vrba.
Dodejme ještě, že aditiva fungují jen preventivně. Pokud se vám tedy dieselové auto v mrazu zastaví, je na aditivaci pozdě. Stejně jako když v autoservisu uslyšíte: chce to nové vstřiky, vážený.