Bezpečná města
Řízení auta je věc bezesporu příjemná a mnohdy i uklidňující, ovšem jen do chvíle, než se něco porouchá a auto nejede. Nebo vám přijde obsílka k podání vysvětlení, proč jste tehdy a tam jel rychleji než dovolují přepisy. Myslím, že reakce většiny řidičů je stejná: co to vůbec bylo za den a řídil jsem vůbec já nebo někdo z rodiny?
Jak si mám pamatovat, co bylo před třemi, čtyřmi nebo i šesti měsíci? V Česku jsou ale města, ze kterých by tyto obsílky měly přijít výrazně rychleji, aby i trest v podobě pokuty a trestných bodů měl skutečně výchovnou hodnotu. Projekt Bezpečná města, který funguje už třetím rokem, totiž umožňuje rychlejší vyhodnocení přestupků.
"Města a obce, které se do něj zapojí, získají do pronájmu měřící zařízení pro kontrolu rychlosti a jízdy na červenou, informační systém pro správu dopravních přestupků a také právní podporu. Úředník odboru dopravy dokáže běžnými úředními procesy zpracovat 50 možná 100 přestupků měsíčně, zatímco v našem systému jich za měsíc zpracuje až 1500."
Jak ale Jakub Hynek jedním dechem dodává, cílem projektu Bezpečná města není pokutovat co nejvíce řidičů, ale zklidnit jejich jízdu. Při loňské celorepublikové akci bylo změřeno na 21 000 řidičů a téměř čtyřicet procent překročilo rychlost v obci, rekordman dokonce jel 115 kilometrů v hodině. A i proto se města s instalací radaru většinou netají.
"Chceme, aby projekt působil proti vzniku přestupků. To znamená, že pokud řidič ví, že v dané křižovatce je měřící zařízení a přinutí ho to k dodržování dopravních předpisů, tak to přesně splňuje účel."
A například v Prostějově si radar na Přikrylově náměstí nemohou vynachválit. Jenže, jak je to po právní stránce? Mohou města k měření rychlosti využívat radar, pronajatý od soukromé společnosti, když zákon jasně říká, že měřit rychlost projíždějících vozidel může pouze státní či městská policie? "Město samozřejmě kontroluje dodržování rychlosti samo za pomoci městské policie. Naše společnost pouze pronajímá zařízení. Je to podobné, jako by někdo namítal, že si městská policie nemůže vzít auto na leasing, protože potom by pachatele pronásledovala vlastně leasingová společnost," tvrdí Michal Šturm, právní konzultant projektu.
Tento projekt se právě tím liší od jiných způsobů pronájmu měřících zařízení městům. Dodržování pravidel kontroluje městská policie, byť na vypůjčeném radaru. Ten si na sebe vydělá, protože město platí jeho pronájem předem dohodnutými procenty z vybraných pokut.
"Výstupem měřícího zařízení, které automatizovaně zaznamenává přestupky, je záznam obsahující fotografii vozu, záznam o čase a datu přestupku a informaci o daném přestupku. Tento záznam dostane městská policie, která ho jako zjištěný přestupek předá odboru dopravy příslušného města."
A tento záznam je podle Jakuba Hynka samozřejmě průkazný. Za tříleté trvání projektu Bezpečná města, který zatím funguje v sedmi menších městech naší republiky, se podle Michala Šturma ještě žádné odvolání řidiče proti pokutě neřešilo soudní cestou.
"Došlo i k odvolání, ale krajský úřad vždy zhodnotil, že přístup města byl v pořádku a zcela podle práva. K žádnému soudnímu sporu tedy nedošlo."
