Bezpečná vzdálenost je v kolonách klíčová
Musíme jako řidiči znát bezpečnou vzdálenost? Teoreticky ano, v praxi ne. Nikde totiž není přesně napsáno, co to vlastně je. Zákonná úprava, která říká, že řidič musí mít takový odstup od auta před sebou, aby v případě potřeby dokázal bezpečně zastavit, je příliš nekonkrétní, a každý si ji tak může vysvětlovat jinak.
Zářným příkladem budiž dálnice D1 z Prahy do Brna, zvláště v pátek odpoledne, o prázdninách nebo třeba o Velikonocích, kdy se levý pruh vine jako jeden dlouhý barevný had a bohužel prakticky bez mezer. „Když si necháte bezpečnou vzdálenost, ve velmi krátké době se vám stane, že se před vás do té velké mezery někdo zařadí, “ konstatuje běžnou praxi soudní znalec Aleš Vémola.
Čistě technicky bezpečná vzdálenost při 130kilometrové rychlosti na dálnici by měla být 34 metrů. „Mám na to dobrou pomůcku na dálnici, kde je pravý pruh většinou obsazen kamióny. Kamiónová návěsová souprava měří maximálně 16,5 metru, zaokrouhleně 17 metrů, takže pokud mám vzdálenost od přede mnou jedoucího vozidla dvě návěsové soupravy, je to bezpečné.“
Jenže to mluvíme o matematicky vypočtené hodnotě. K té musíme připočítat reakční dobu řidiče, která se odhaduje minimálně na další sekundu, tedy dalších zhruba 35 metrů. Reakční doba je však závislá na mnoha dalších faktorech – rychlost reakce ovlivňuje nejen stav auta a řidiče, ale třeba také počasí. „Při pěkném počasí a kvalitním voze je minimální vzdálenost dvě sekundy. S každým přibývajícím problémem – starosti, bolest, soumrak, déšť – by se měla minimálně jedna sekunda přidat. Jedu-li tedy například za deště, minimální bezpečná vzdálenost by měla být čtyři sekundy,“ zdůrazňuje Jiří Patera z Polygonu Most.
Tedy pokud auto před vámi mine třeba kilometrovník, měli byste tam v tomto případě dojet za čtyři sekundy, bez ohledu na rychlost, aby bylo možné v případě potřeby bezpečně zastavit. Jsou totiž chvíle, kdy řidič nevidí, proč auto před ním začíná nenadále brzdit. Z analýz dopravních nehod totiž vyplynula jedna zajímavá věc. „Pokud řidič reaguje, až když začne brzdit ten před ním, je pozdě. Důležité je reagovat s co nejmenší časovou prodlevou od toho, kdy začalo reagovat před námi jedoucí auto. Pokud nemám bezpečnou vzdálenost, nemám prostor na reakci.“
A tady nastupuje ještě jeden rizikový faktor – nestejně vysoká auta v koloně vozidel s nedostatečnou bezpečnou vzdáleností. „Vozidla jsou různě vysoká a navíc mají na oknech tmavé fólie, které zabraňují průhledu před vozidlo jedoucí před námi. Nicméně ani to neomlouvá, abych nedodržoval bezpečnou vzdálenost – 34 metrů na dálnici je minimum, a pokud se na to podívám z pohledu bezpečné vzdálenosti dvou sekund, měl by to být dvojnásobek.“
Ovšem to je na D1 mnohdy nepředstavitelná věc. Pokud už se tedy do takové rychle jedoucí kolony s minimálními odstupy dostanete, pak se zařaďte za auto před sebou tak, abyste viděli alespoň částečně i na auta před něj. Třetí brzdové světlo je v tomto případě velkým pomocníkem.
Bohužel je to tak trochu začarovaný kruh, když si totiž uděláte ten správný větší odstup, pak se před vás dříve nebo později stoprocentně někdo zařadí.