Biopaliva - jaký bude jejich dopad?
A je to konečně tady. Nemluvím o dnešní autoškole, ale o biopalivech. Už za pár dnů - konkrétně za týden - si při tankování nafty dáte do nádrže i kus biosložky. I v pohonných hmotách je teď to, co známe ze supermarketů a obchodů s potravinami, kde se na nás smějí biojogurty, biomléka, biosýry, biomaso, atd.
Začátek září - od té doby bude v naftě biosložka - to už je přece za dveřmi. Když jsme se ale ve středu na jedné pumpě na Táborsku zajímali, co obsluha o této problematice ví, moc jsme nepochodili.
"Zatím jsem školená nebyla, ale paní vedoucí něco nejspíš připravuje. Ptáte se mě příliš brzy." Ani lidé se vás neptali, co to pro ně bude znamenat? "Ne, zatím se mě nikdo neptal." A co si myslíte o biopalivech? "Já jsem pro ekologii už z vnitřního přesvědčení. Manžel navíc dělá v autodopravě, takže naši rodinu to jistě ovlivní. Nevím ale, jestli to bude mít pozitivní nebo negativní dopad. To zatím nedokážu posoudit."
Ještě než probereme, jak se biopaliva projeví v tržbách a nákladech každého z nás, zamysleme se ještě krátce nad ekologií a šetrností biopaliv. V poslední době se totiž v této souvislosti objevilo mnoho negativních informací. Rostliny, ze kterých se biopaliva vyrábějí, potřebují hodně hnojiv a vody, budou se kvůli nim kácet deštné pralesy, a nakonec to všem ještě zdraží jídlo. Takže, kde se najednou vzalo tolik záporných studií a předpovědí?
"Jednoznačně bych to připsal tomu, že biopaliva se teprve v posledních dvou letech stala velkou záležitostí," říká Vojtěch Máca z Environmentálního centra Univerzity Karlovy a pokračuje: "Do té doby to byla poměrně okrajová záležitost, které se nevěnovalo příliš pozornosti. Těch problémů bylo tolik, že se dávala přednost ekonomickým otázkám, ale teprve teď, když vzrostly ceny ropy a srovnává se ekonomická náročnost, se ukazuje, že dalších problémů je celá řada a že některé jsou dost významné."
Ambiciozní plány Spojených států a Evropské Unie o brzkém nahrazení části fosilních paliv biopalivy tak asi bude mít zásadní dopady zejména na země třetího světa. Vědci a environmentalisté nabízejí jako řešení kontrolu šetrnosti dodavatelů surovin pro výrobu biopaliv. Jde v zásadě o klasickou certifikaci, kterou známe nejen z trhu s biopotravinami, ale také třeba z trhu se dřevem. A právě k dřevu - respektive k biopalivům druhé generace - se také upínají vůbec největší naděje.
"Biopaliva II. generace umí díky značně pokročilým výrobním procesům využít téměř všechnu zelenou hmotu."
Nejčastěji se v této souvislosti zmiňuje úplné zpracování dřevního odpadu - třeba z pil - nebo o výsadbě speciálních rychle rostoucích dřevin, které se ale spotřebují úplně celé. Tedy ne jako v případě řepky nebo obilí, kde nám po zužitkování zbude sláma.
"Z položek, které celkové náklady snižují, se na druhé straně stává problém, protože jsou to neprodejné položky."
I když biopaliva, která se brzy stanou realitou pro každého z nás, zdaleka nemají jen pozitivní přínos, přece jen to podle odborníků není slepá cesta.
"Stále víc se objevují hlasy, že ambiciozní předpoklady typu 10 % podílu biopaliv v roce 2020, atd., jsou sice pěkné politické cíle, ale z hlediska reálných možností jsou velmi těžko dosažitelné právě kvůli tomu, že nepodporují příliš šetrné praktiky k životnímu prostředí. Takže určitě by byla cesta vzít víc do úvahy technologické možnosti. To znamená stimulovat přechod k biopalivům druhé generace i za cenu, že to bude dražší, ale bude větší záruka postupů ohleduplných k životnímu prostředí."
Zajímavý směr s biopalivy jsme vám poodhalili s Vojtěchem Mácou z Univerzity Karlovy. Jeho slova potvrzuje i poslední zpráva BBC, která mluví o tom, že do Evropy se nejspíš brzy vrátí velké zalesňování právě v souvislosti s biopalivy II. generace. To bychom za pár let mohli vidět lány smrčků místo lánů řepky. Ale to ukáže čas...
