ČESMAD protestuje proti rozšíření mýta
Poněkud nečekaně oznámili včera dopravci, že uvažují o blokádě silnic, pokud se bude pokračovat v podle nich neprůhledné přípravě rozšíření mýta na silnice nižších tříd. A to vše přes páteční schůzku s novým ministrem dopravy, kterou obě strany vnímaly jako velmi přínosnou. Od ČESMAD BOHEMIA to byl možná krok trochu unáhlený, co konkrétně mu vadí? A jak je to s plánovaným rozšířením?
V současné době platí dopravci mýto za jízdu po zhruba 1300 kilometrech dálnic a vybraných silnic prvních tříd. Podle nich je reálné rozšíření ještě zhruba o tisíc kilometrů „jedniček“, na kterých je intenzita dopravy taková, že by se to vyplatilo. U dalších silnic především druhých a třetích tříd o tom nejsou přesvědčeni.
„Požadujeme, aby byla zpracována seriózní, nikoliv tendenční analýza, která má dopředu zadán výsledek. Jsme totiž přesvědčeni, že na základě seriózní analýzy vyjde projekt jako ekonomický nesmysl,“ kategoricky říká prezident Sdružení dopravců ČESMAD BOHEMIA Vladimír Starosta, který zároveň připouští, že páteční schůzka s novým ministrem dopravy Radkem Šmerdou jej naplňuje určitým optimismem. „Obecně s každým novým ministrem mám určitou naději. V případě současného ministra mám zatím pocit, že je naděje ještě větší.“
Vzhledem k tomu, že Evropská unie by výhledově chtěla sjednotit mýto v jednotlivých zemích, respektive, aby řidiči měli jen jednu jednotku, která by dokázala komunikovat se všemi systémy, ministerstvo dopravy teď možné rozšíření našeho mýta na silnice nižších tříd konzultuje s EU. Zároveň zadalo vypracování komplexní analýzy, která by zohlednila náklady i efektivitu rozšíření. „Na dokumentu se v tuto pracuje a bude hotový tak, aby ho vláda měla k dispozici ke svému rozhodnutí,“ říká Jakub Ptačinský z ministerstva dopravy.
Silnice druhých a třetích tříd jsou však ve vlastnictví krajů a jejich představitelé se k jejich mýtnému zpoplatnění stavějí rozdílně. Zatímco na Vysočině jej chtějí, v Libereckém a Jihočeském kraji jsou proti. Jihočechům to podle náměstka tamního hejtmana Martina Kuby vyplynulo ze speciálně vypracované studie. „Pokud bychom zpoplatňovali pouze objízdné trasy silnic první třídy, výběr na těchto lokálních úsecích je naprosto minimální a navíc diskvalifikuje dopravce, kteří se pohybují právě v těchto lokalitách, oproti jiným, kteří by v regionu jezdili po silnicích, jež tyto úseky nesplňují.“
Ministerstvo dopravy teď však nově tvrdí, že na nižších třídách se nebude budovat nákladný systém, ale využijí se klasické dopravní značky, které zakážou kamiónům vjezd na tyto cesty. „Všechno je to otázka ceny a výkonu. Pro Českou republiku by byl systém na monitoring veškerých silnic druhých a třetích tříd příliš drahý. Právě proto je z technického hlediska třeba hledat nějaký kompromis a využití dopravního značení je jeden z nejlevnějších nástrojů, který se nám nabízí,“ dodává Ptačinský.
Jenže to není tak jednoduché, protože rozhodnutí o umístění dopravní značky je na jednotlivých obcích s rozšířenou působností a musí mít nějaký relevantní důvod, především bezpečnostní. Přesto resort dopravy věří, že už v příštím roce se mýtná povinnost rozšíří i na další silnice.
