Další snížení rychlosti na obzoru
V Londýně zveřejnili zajímavou studii. 20 let srovnávali počet mrtvých v úsecích, kde se jezdí 20mílovou rychlostí (asi 32 km/h), s úseky, kde je povolena rychlost o 10 mil vyšší - tedy zhruba 48 km/h. Výsledky prokázaly, že počet zranění a úmrtí se ve 20mílových zónách snížil o 42 procent. Dále ze studie vyplývá, že zatímco při rychlosti 30 mil za hodinu zemře při střetu s automobilem jeden z pěti chodců, při 20mílové rychlosti pouze jeden ze čtyřiceti! Klesá samozřejmě i samotný počet takových střetů.
A teď ruku na srdce. Málokdo z nás by mohl říct, že nikdy v životě nejel rychleji, než se smí. Ti, kteří rádi přidají plyn, by však měli stále myslet na to, že brzdná dráha neroste lineárně v závislosti na rychlosti. Uvedeme příklad z města. Sledujeme dvě stejná auta, z nichž jedno jede 50 km/h, druhé 60 km/h a obě začnou brzdit před chodcem ve stejnou chvíli. "Padesátkové" auto zastavuje, zatímco "šedesátkové" projíždí místem, kde "padesátkové" už stojí, rychlostí 40 km/h.
Ukázka je z jednoho amerického spotu na snížení rychlosti. Na serveru YouTube si jich můžete prohlédnout stovky. A všechny mluví jasně. Snížení rychlosti má zjevnou souvislost s následky nehod. "Když mě srazíte ve 40mílové rychlosti, na 80 procent mě zabijete," říká ze záhrobí sražená dívenka v jednom z reklamních spotů. 40 mil za hodinu odpovídá zhruba 65 km/h. "Kdybyste měli na tachometru 30 mil v hodině( necelých 50 km/h), měla bych 80procentní šanci, že střet přežiju," dozvíme se poté, co spolu s tělíčkem dívky cestujeme proti proudu času do doby, kdy děvče ještě žilo.
Připomeňme, že Velká Británie, odkud zmiňovaný spot pochází, má proti Česku nepoměrně lepší výsledky nehodovosti. Britové jezdí po kvalitnějších silnicích a mají nejmodernější vozový park v Evropě. Přesto tam otevírají diskuzi o snižování rychlosti. I proto jsme toto téma nabídli Leoši Tržilovi, prezidentu dopravní policie, jako sice nepopulární, ale zdaleka nejúčinnější řešení, jak rázně skoncovat se zabíjením na silnicích v Česku. K našemu překvapení z toho byl na rozpacích.
"To je velmi diskutabilní. Snížení rychlosti bude mít pochopitelně vliv na následky dopravních nehod. Otázkou je, v jakých oblastech a místech by bylo vhodné rychlost upravit, protože si nemyslím, že by bylo účelné snižovat ji celoplošně," říká Leoš Tržil.
Vezměme si statistiku dopravních nehod z roku 2009 a úseky nejděme. Jednoznačně nejvíc lidí - 65 procent z celkového počtu - zahynulo na silnicích mimo obec a na cestách prvních a druhých tříd. Je tedy 90kilometrová rychlost za současného stavu silniční sítě a hustoty provozu opravdu tím správným tempem?
"Snížit rychlost je jedna věc, ale druhá je kontrola a dohled na její dodržování. Pokud bychom to skloubili s technickým vybavením vozidel, tak podle vaší filosofie bychom mohli říct, že rychlost budeme zvyšovat s nástupem lepších bezpečnostních prvků ve vozech," vysvětluje Tržil.
Zvyšování rychlosti nesouvisí jen s výbavou aut, jde především o stav silniční sítě. Počty mrtvých na dálnicích jsou ve srovnání s údaji z ostatních silnic zcela marginální a diskuze o rychlosti 160 km/h je tedy na místě. V obcích a mimo ně je však nedodržování rychlosti opravdu obrovským problémem, který stojí stovky životů. Ovšem šéf dopraváků to vidí jinak. Podle něj je přínosnější prevence.
"Podíváme-li se na studie Centra dopravního výzkumu, na prvním místě je ovlivnění lidského faktoru - tedy chování řidiče nebo účastníka silničního provozu. Domnívám se proto, že by bylo vhodné upravit výuku v autoškolách - například se zaměřit na oblast defenzivní jízdy nebo obecně zvyšovat řidičské schopnosti prostřednictvím školy smyku a tak dále," uvažuje Leoš Tržil.
Naučit se správně ovládat auto je určitě velmi důležité, na druhou stranu snížení rychlosti, nebo alespoň důsledná kontrola dodržování stávajících limitů, se dá podstatně lépe uchopit, než něco tak vágního jako je "výchova řidičů". Ano, diskuze o snížení rychlostních limitů není populární. Nutno však dodat, že jen pro ty, kterých se ještě tragédie jménem "dopravní nehoda" nedotkla osobně.
