I oni potřebují přechody
Je jaro, toho jste si snad už všimli. A, jak jsme se všichni ve škole učili, příroda se probouzí ze zimního, i když v případě té letošní neví, nevím, spánku. Právě proto se dnes v Motožurnálu budeme věnovat zvěři. Konkrétně obojživelníkům. Pokusíme se ochránit je, ale i vás. Hlemýžď sice není obojživelník, ale je známa nehoda, kdy řidič kvůli nim boural. Cynik by možná řekl, že i po žábách to může uklouznout. Na druhou stranu jich desetitisíce zabijeme a je třeba je chránit. Pro představu, když se bude 10 000 žab přemisťovat po silnici I. třídy s frekvencí dopravy, jako byla na staré hradecké, přežije jich pár stovek. Jak je tedy chránit?
Obojživelníci jsou nejen žáby, ale třeba i čolci. A míst, kde se s nimi při jejich migraci k vodě můžeme setkat, jsou tisíce.
"Významnějších míst bylo vytipováno necelých 500. Jsou to úseky, kde se množství obojživelníků pohybuje řádově od 100 až po 10 000, což je lokalita u vodní nádrže Koryčany na Zlínsku, kde dochází asi k největším přechodům přes komunikaci," konstatuje Martin Dušek z Českého svazu ochránců přírody.
Kdybychom je nechránili před někdy až masakry, mohlo by dojít k neštěstí i na naší straně.
"Takové případy byly zaznamenány, hlavně když někde vznikla objízdná trasa, která přetínala tahový koridor obojživelníků - například na předměstí Brna. Do doby, než tam vedla objízdná trasa, byly obojživelníci přejížděni jen zřídka, protože hustota provozu byla slabá. V okamžiku, kdy byl odkloněn hlavní tah na tuto komunikaci, došlo přímo k masakru obojživelníků a navíc auta na mrtvých jedincích dostávala i smyk."
Zajímavostí je, že na polovině z takřka 500 vytipovaných míst je neohroženější ropucha obecná.
"Kromě toho, že je to jeden z nejběžnějších obojživelníků v Česku, je to dáno i tím, že narozdíl od Skokanů se pohybuje poměrně pomalu a neumí tak dobře skákat. Trvá jí tak mnohem déle dostat se přes vozovku, a tak se zvyšuje pravděpodobnost, že ji někdo přejede."
Počet mrtvých obojživelníků záleží samozřejmě na jejich množství v daném místě, na době jak dlouho migrují a samozřejmě na stupni dopravy.
"Dá se říct, že od určitého množství projíždějících vozidel je jejich šance na překonání vozovky téměř nulová."
Do kdy si na obojživelníky dát pozor?
"V letošním roce začaly tahy už koncem února a domnívám se, že hlavní střetová místa budou kritická i během měsíce dubna."
První možností jak zabránit střetu je opatrnost řidiče. Ten by jí měl zvýšit především v okolí vodních ploch. Někde přichází na řadu pomocníci.
"Nejčastější aktivní formou pomoci obojživelníkům jsou různé zátarasy, například z plastových fólií, instalované v okolí silnic. Oni pak na zábranu narazí, putují kolem ní a padají do plastových kbelíků. Pak přijde obsluha, která je přenese na druhou stranu a z kbelíku vyndá. Je ale nutná neustálá obsluha."
Ale někde to vzhledem k množství obojživelníků a stupni dopravy nestačí, a pak je třeba vybudovat žabochod.
"To je už stavební úprava spočívající v tom, že se pod silnicí udělá vhodný propustek, který ale nesmí být příliš malý a tmavý, protože se pak do něj obojživelníkům moc nechce. Navíc se instalují podobně fungující zábrany jako ty mobilní, plastové. Většinou jsou ale z pevnějších materiálů a jsou umístěny trvale. Dá se říct, že to jsou svodidla, která navádí obojživelníky často v délce stovek metrů nebo i kilometrů k podchodům."
