Inspekce bude muset zveřejňovat nekvalitní pumpy

Česká obchodní inspekce přitom ani nadále nechce zveřejňovat čerpací stanice, u nichž nekvalitní paliva odebrala. Ale to by se mělo naštěstí změnit.

Celý problém nastal před lety, kdy inspekce zveřejnila předčasně výsledky kontrol. Nectila presumpci neviny, a protože poté nebyly kvůli problémům se vzorky provedeny kontrolní rozbory, prohrála i následné spory. I proto se dnes ohání svým výkladem zákona. Jenže ten není jediný.

„Jeden výklad má například kancelář ombudsmana, která tvrdí, že je potřeba informovat občana o tom, co státní správa dělá a jaké jsou výsledky. Na druhé straně, Česká obchodní inspekce se podle jejich výkladu zákona obává právě toho, že by mohla lehce spadnout do soudních pří a platit peníze, které na ní vysoudí ti, které ČOI chytí,“ vysvětluje Tomáš Mikšovský ze společnosti Petrolmedia.

Přitom se velmi často jedná o poměrně závažné závady paliv, které mohou poškodit motory aut. „Mezi odchylkami je velmi často například příliš vysoký podíl biosložky – například 45 až 50 procent. Nebo se tam najednou objeví síra, která v palivu už nemá co dělat. To signalizuje, že do pohonné hmoty bylo něco přimícháno – buď víc biosložky, než je povoleno normou a hlavně deklarováno prodejcem na čerpací stanici, nebo jiná složka, která je osvobozena od spotřební daně.“

Česká obchodní inspekce sice provádí zákonem stanovený počet kontrol, ale má na starosti všechny čerpací stanice u nás – zhruba 3 600. Měsíčně jich zkontroluje necelé dvě stovky, takže v průměru hrozí každé z pump kontrola jednou za čtyři až pět let.

Při těchto kontrolách jsou odhaleny všechny nedostatky, například bod vzplanutí u nafty, které však motoristu ani jeho auto nijak neohrožuje. I proto se v současné době připravuje novela zákona o pohonných hmotách, která by jasně určila, co bude muset Česká obchodní inspekce zveřejňovat. Norma totiž stanovuje u paliv zhruba 17 parametrů, které musí splňovat.

„Vybrali jsme tři nebo čtyři důležité parametry. U benzínu to je například oktanové číslo, obsah biosložky, který má jiný daňový režim, konec destilační zkoušky a obsah síry. Pokud tyto parametry dosáhnou vyšší, nebo naopak nižší hodnoty – to záleží na vztahu, ve kterém se posuzují – mohou poškodit motor, zhoršit životní prostředí i zdravotní stav lidí,“ popisuje návrh Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Pro většinu obyčejných lidí by tedy poněkud nepochopitelné výmluvy České obchodní inspekce v dohledné době mohly vzít za své a vše by mělo být jasně dáno zákonem. „Bude-li vše v pořádku, vláda by mohla návrh schválit do tří týdnů. Potom musejí přijít na řadu zákonodárci, ale podle mého názoru by mohl začít žít svým životem v průběhu prvního čtvrtletí.“

Novela zákona tak snad konečně ukončí diskuze o tom, zda mají motoristé právo vědět, kdo je nejen okrádá, ale kdo jim doslova usiluje o zdraví. Představa, že se vám zadře kvůli nekvalitnímu palivu motor ve chvíli, kdy budete právě předjíždět, není totiž zrovna příjemná. Potom byste se mohli s ČOI soudit, a kdybyste vyhráli, což není nereálné, páni nebo paní nahoře by zase měli o důvod víc bát se soudů.