Jak na defekty pneumatik?

9. únor 2006 13:00

Dnes budeme mluvit o pneumatikách. Představte si, že jedete například do divadla, jste v obleku, za chvilku začíná představení a vy píchnete pneumatiku. Máte v podstatě několik možností, jak situaci vyřešit. Auto nechat na místě a do divadla odjet taxíkem, což je pohodlné, ale poněkud dražší. Většina z nás by vytáhla hever a píchlé kolo by vyměnila za rezervu. Kromě toho, že tím ztratíte dost drahého času, se u toho i zašpiníte. Existuje ale ještě další, řekněme elegantnější, řešení. A o tom bude dnešní autoškola.

I u nás už totiž seženete tzv. zacelovací spreje, které údajně dokážou píchlou pneumatiku nejen opravit, ale i nafouknout. Tyto přípravky stojí vystavené v regálech prodejen autopotřeb, či na benzínových stanicích a jejich ceny se pohybují mezi dvěma až čtyřmi stovkami korun. Jak fungují? Jde, zjednodušeně řečeno, o "tekutý latex", který se v pneumatice rozlije a pod tlakem a vlivem odstředivé síly vteče do díry, kde ztvrdne a místo zacelí. Jak takový sprej správně použít?

"Pokud pneumatika už nemá žádný zbytkový tlak, je potřeba popojet vozidlem tak, aby ventilek byl v horní úvrati. Vezmeme tento prostředek, nainstalujeme hadičku nebo aplikátor na ventilek a veškerý obsah naplníme do pneumatiky. Většinou nám to pneumatiku nafoukne tak na 1 atmosféru, což nám stačí k tomu, abychom dojeli k nějakému zdroji, kde si budeme moci pneumatiku dofouknout," popisuje majitel pneuservisu. Pavel Procházka. To zní docela jednoduše, co říkáte? Je jasné, že opravný sprej není všemocný. Většinou nedokáže opravit díry větší než 7 mm, ani poškození na boční stěně pneumatiky. Jak je to s rychlostí, je po aplikaci nějak omezená?

"Pokud rozsah poškození je soustředěn pouze na běhoun pneumatiky, dostal se nám tam například nějaký hřebík, pak si myslím, že žádné omezení není. Ale může se stát, že neznáme rozsah poškození, pneumatika může být poškozená větším způsobem, pak bych radil jet opatrněji a co nejdříve do pneuservisu nebo domů, a poté to nechat druhý den okamžitě opravit."

Možná si řeknete, proč bych jezdil do pneuservisu, když už mi pneumatika neutíká? Je to jednoduché, oprava sprejem je pouze nouzová, není definitivní. Kromě toho, že je to uvedeno i na obalech sprejů, doporučují to jak majitelé pneuservisů, tak i výrobci pneumatik.

"Doporučuji při nejbližší možné zastávce zastavit v autorizovaném pneuservisu, kde odborně posoudí, jestli je pneumatiku třeba nějakým způsobem opravit nebo ne. Může tam dojít k různým vnitřním separacím pneumatiky, které se mohou projevit až po desítce dalších najetých kilometrů a mohlo by to ohrozit život motoristy," říká Michal Archleb z Michelinu.

Sprej, jehož vlastnosti oceníme na silnici, už ale není tak sympatický v dílně pneuservisu. Oprava poškozené pneumatiky je totiž o něco náročnější.

"Může se stát, že netěsnost nebo díra, která v pneumatice byla způsobena, je natolik zalitá, že se velice těžko dá poznat místo průpichu. Samozřejmě je to otázka odbornosti servisu, jakým způsobem si s touto situací poradí," dodává Pavel Procházka.

Jestliže pro řidiče aut je takovýto sprej jakýmsi nadstandardem, pro motorkáře je to nutnost. Rezervu s sebou pochopitelně nevozí.

Doteď jsme mluvili o tom, jak řešit defekt, tedy o opravách píchlé pneumatiky. Zmínili jsme opravné spreje, které dokážou děravou pneumatiku zacelit a my nemusíme měnit kolo a můžeme pokračovat v jízdě víceméně bez ztráty bodu. Existuje ale možná ještě něco lepšího. Něco, co působí preventivně a opraví defekt samo. A za jízdy.

Jde o jakýsi preventivní tmel, který se poprvé objevil za první války v Perském zálivu u spojeneckých vozidel. Účinná látka je podobná zacelovacím sprejům. Aplikace je ale jiná.

"Zdvihnu si automobil, vypustím pneumatiku a vytáhnu ventilek ven. Láhev s tmelem dám do polohy tak, aby mi tmel volně stékal a bez jakéhokoliv násilí nasadím hadičku. Do pneumatiky mi steče určitý počet milimetrů tmelu, který si odpočítám na měrce na láhvi. Perfektně profouknu, aby v dříku nezůstal žádný tmel, nasadím zpátky ventilek a nafoukám pneumatiku na požadovaný tlak. Producent požaduje perfektní zajetí vozidla v řádu 15 kilometrů," popisuje Petr Veselka z firmy OKO East.

Tmel se dělí na nízkorychlostní, tedy do rychlosti 90 km/h, a na vysokorychlostní, tedy nad 90 km/h. Liší se navzájem ve složení, což je důležité pro nekmitání kol. Představme si tedy, že jedeme po dálnici s takto ošetřenými pneumatikami a píchneme.

"Vůbec nepoznáte, že nějaký defekt máte. Tmel vytváří pravidelnou vrstvu na běhounu pneumatiky, jejím proražením se tmel okamžitě pod obrovským tlakem a odstředivou silou vstříkne a mění konzistenci tak, že se z něho stává součást pneumatiky. Maximální garantované píchnutí při běžné velikosti 5 - 9 mm je 30x na jedné pneumatice. Jedná se o definitivní řešení, nemusíte navštěvovat žádný pneuservis."

To zní až neuvěřitelně, viďte. Na jednu stranu je určitě dobré ve vysoké rychlosti na dálnici defekt ani nepocítit, v opačném případě to totiž bývají vážné potíže. Na stranu druhou, kdybychom připustili, že přijde třicetkrát defekt, nemůže se takto poškozená pneumatika stát opravdu nebezpečnou?

"Nespoléhal bych na 30 děr v pneumatice, rozhodně ne. Pokud to motorista nepozná, tak při nejbližší výměně pneumatik, např. při výměně letních pneumatik za zimní, je moment, kdy se pneumatiky sundávají z ráfku a dá se zjistit, k čemu došlo. Při tomhle momentě by měl zkonzultovat s pneuservisem, jestli je možné na pneumatice pokračovat dál a nebo ne," vysvětluje zástupce Michelinu Michal Archleba.

Přesto se zatím zdá, že preventivní tmel má dost výhod. Stojí sice 800 korun, ale vystačí na celé auto a vydrží celou životnost pneumatiky. A protože se v Motožurnálu snažíme podat ty nejobjektivnější informace, slyšeli jste prodejce jak zacelovacích sprejů, tak preventivních tmelů. Slyšeli jste zkušenosti z pneuservisu i názory pneumatikářů.

autor: bob
Spustit audio