Jaké plyne poučení z prázdninové nehodovosti?
Pokud ve čtvrtek pojedete po mokré silnici první třídy, je velmi pravděpodobné, že tam dojde k tragické nehodě. Podle podrobné analýzy nehodovosti letošního roku totiž právě v těchto situacích došlo v meziročním srovnání k největšímu nárůstu smrtelných nehod. Ačkoli letošní prázdniny se 140 oběťmi jsou nejbezpečnější od roku 1970, mnoho tragédií se stále stává úplně zbytečně.
Aby se dalo předcházet těmto nehodám, je nutné odstranit příčiny. Ovšem jak vyplývá i z podrobných analýz, nedá se jednoznačně říct, co je hlavní problém. Například při srovnání míst letošních a loňských tragických nehod nevyplynul ani jeden kritický úsek.
„Nemůžeme říct, že je nějaké místo, kde by docházelo k smrtelným nehodám, ale v každém případě lze říct, že je to na více zatížených komunikacích. Příčiny jsou předjíždění a také samotné chování řidiče v provozu – například špatný průjezd zatáčky, kdy řidič nezvládne řízení a skončí mimo komunikaci, nebo přejede do protisměru a tam se srazí s protijedoucím autem,“ říká ředitel dopravní policie Leoš Tržil.
O letošních prázdninách tímto způsobem vyhaslo 27 životů a bude se zkoumat, jestli šlo jen o chybu řidiče, nebo je problém i v samotné zatáčce. „U všech smrtelných dopravních nehod je prováděn audit dopravním inženýrským úsekem z hlediska posouzení vlivu stavu komunikace, protože i když mohl být příčinou nehody řidič, musíme se zabývat i okolnostmi, které k nehodě vedly. Například v loňském roce byl u 247 nehod zjištěn možný vliv dopravně-technického uspořádání komunikace – například chybějící vodorovné nebo svislé značení či výtluky na silnici. Řidič by na komunikaci měl být určitým způsobem naváděn, aby přizpůsobil svoji jízdu okolním podmínkám.“
Některé ze zmíněných problémů jako zvýraznění čar nebo dopravních značek už byly odstraněny. Tam, kde je nutná stavební úprava, to bohužel ještě nějakou chvíli potrvá. Letos navíc Centrum dopravního výzkumu odstartovalo projekt Hloubkové analýzy dopravních nehod, při kterých se nečeká až na smrt, ale šetří se už nehody se zraněním. „Na základě oznámení policie vyjíždíme k dopravním nehodám pouze se zraněním. Snažíme se zjistit, proč k nehodě došlo, a díky tomu omezit negativní vlivy, aby k nehodám příště nedocházelo, nebo pokud by došlo, tak aby nebyl nikdo zraněn,“ potvrzuje člen týmu Ivo Hlavůněk.
Na druhou stranu analýzy ukazují, že některé nehody jsou vlastně souhrou nešťastných okolností – například když na řidiče nákladního auta spadne strom nebo když cyklista najede na obrubník, což ho vymrští z kola a bohužel dopadne do rybníka, kde se utopí. Přesto, když vyloučíme tyto nepředvídatelné události, zůstává ještě dost nehod, které mají na svědomí sami řidiči. Jako kritické se ukazují frekventované tahy silnic prvních tříd, na kterých se ve srovnání s loňskem zabilo o čtyřicet lidí více. A tady možná hraje roli i psychika.
„Doprava jako taková totiž vyvolává u řady řidičů určitou míru stresu a možná i agresivity – provoz je hustý, silnice špatné a dopravní prostor je proto řidiči vnímán jako nedostatečný,“ vysvětluje Leoš Tržil.
Možná, když se smíříme s tím, že aut je na silnicích opravdu hodně a riskantním předjížděním si časově příliš nepomůžeme, mohlo by ubýt i tragických nehod.
