Kdy bomba není bomba
Také po každém odchodu z domova přemýšlíte, zda jste vypnuli sporák, a děsíte se toho, že ve večerních zprávách budou záběry vašeho domu, jak vylétl do vzduchu po úniku plynu? Ano, i takoví se najdou. Bojí se totiž plynu jak čert kříže. Není divu, jeho pověst je taková, jaká je. Přesto se stále populárnějšími stávají auta, která na plyn jezdí. Ano, najdou se i odvážlivci, kteří si dobrovolně sednou na bombu s plynem a vyrazí do provozu mezi nás ostatní. To kdyby ti první věděli. Jenže, třeba nevědí, že vlastně o nic nejde.
Může to znít paradoxně, ale zemní plyn jako palivo je výrazně bezpečnější než benzín. Hasiči řadí benzín společně s propan-butanem do první třídy nebezpečnosti, naftu do třetí a zemní plyn dokonce až do čtvrté. Jedním z důvodů je, že zápalná teplota zemního plynu je oproti benzínu dvojnásobná. Zemní plyn se navíc nedrží při zemi a daleko rychleji se rozptýlí v ovzduší. A pak je to také díky konstrukci aut spalujících stlačený zemní plyn.
„Plyn je totiž uložen v silnostěnných ocelových nádobách a na každé nádobě je zašroubován speciální multiventil, který v případě požáru zabraňuje úniku zemního plynu a explozi nádoby,“ vysvětluje Lubomír Kolman ze společnosti RWE.
Právě nehoda je to, čeho se u auta, které má v sobě bombu s plynem, bojíme asi nejvíc. „V případě porušení palivové soustavy nebo potrubí ventil okamžitě soustavu uzavře,“ říká Pavel Novák z Pražské plynárenské.
Může však dojít i k poškození samotného bezpečnostního ventilu. „Pokud by došlo k nejhoršímu scénáři, při kterém by byl multiventil uražen, stále by zůstala jeho část zašroubována v tlakové nádobě a zpětným tokem by se uzavřel zpětný ventil, takže ani v tomto případě by zemní plyn nemohl z nádoby unikat,“ konstatuje Lubomír Kolman.
Mohlo by také dojít k deformaci tlakové láhve a zvýšení tlaku. „V případě přetlakování nádrže je zde přítomna tlaková pojistka, která umožní únik plynu do atmosféry,“ ujišťuje Pavel Novák.
Při nehodě, ale nejen při ní, může dojít k požáru auta. Plyn a oheň je pro nás pak hrozivou kombinací. Pojistka však pak zafunguje obdobně jako při přetlakování láhve a k výbuchu nedojde.
„Součástí ventilu jsou i tepelné a tlakové pojistky, které by se zvyšujícím se tlakem a vlivem ohřevu nádoby začaly zemní plyn z nádrží odpouštět. V případě požáru by potom plyn pomalu hořel,“ uzavírá Lubomír Kolman.
Silnostěnné tlakové láhve pak prochází řadou zkoušek, které jsou přísnější než v případě nádrží na kapalná paliva. Konstruktéři totiž musí překonat právě obavy z rizika výbuchu plynu, a jsou tak vlastně nuceni dbát na daleko vyšší bezpečnost.
