Klimatizaci používejte hlavou
Pravda, dnes není vedro k padnutí, ale už tady bylo a zase přijde. Kdo třeba před měsícem cestoval na brněnský Autosalon autem bez klimatizace, užil si své. A takových dnů bylo a ještě bude. I to je jeden z důvodů, proč čtyři z pěti nově prodaných aut mají ve své výbavě klimatizaci. Ta může být k nezplacení, ale naše zdraví je nám určitě dražší. Proto ji musíme umět používat. Především, jako asi vždy, je třeba používat hlavu. Proč? Důvodů je hned několik.
Málokdo si uvědomuje, že klimatizace pracuje, i když si toho nevšimneme.
"Klimatizace začíná fungovat zhruba od 2 až 3 stupňů, to znamená, že funkčnost klimatizace je delší dobu, než máte letní pneumatiky na autě. Vychází to z toho, že klimatizace dává různě teplý vzduch s rozdílnou vlhkostí, takže se lépe odpařují okna a udržuje se stálé klima," konstatuje Tomáš Tichý z Normfestu.
Proto bychom měli dodržovat základní pravidlo.
"Základní zásadou je, že bychom nikdy neměli prudce zchlazovat interiér auta. Pokud je venku vysoká teplota, pak bychom neměli volit extrémně nízké teploty, abychom se rychle zchladili, protože to může s sebou přinést riziko zbytečné virózy nebo bakteriální nákazy horních cest dýchacích," radí doktor Jaroslav Větvička.
Je třeba si uvědomit, jak klimatizace pracuje.
"Klimatizace funguje tak, že když si v autě nastavíte určitou teplotu a větrák zapnete na 1. (nejnižší) rychlost, tak vzduch z průduchů má zhruba 4 až 5 stupňů a relativní vlhkost 33 %. V okamžiku, kdy při stejné teplotě pustíte větrák na nejvyšší rychlost, tak je teplota vzduchu 10 až 11 stupňů a relativní vlhkost stoupne na 55 %," popisuje Tomáš Tichý.
Při nejnižší rychlosti jde tedy do interiéru výrazně chladnější a sušší vzduch. Jenom pro dokreslení, běžná vlhkost doma je okolo 66 %.
"Pokud je klimatizace výkonnější, pak by nemělo dojít k tomu, že při venkovní teplotě například 30° C vychladíme interiér na 16°C. To je velký skok a my bychom měli vždy reagovat na to, jaká je venkovní teplota. Je-li venku tepleji, pak musí být i teplota uvnitř auta vyšší. Je to určitá prevence proti onemocnění horních cest dýchacích, jejichž sliznice reagují na změny teploty velice rychle," radí Jaroslav Větvička.
Měli bychom tedy sledovat rozdíl mezi vnější a vnitřní teplotou.
"Při teplotě 30 stupňů je snesitelné, ochladit interiér na 18 až 20 stupňů. Pokud je venku třeba až 35 stupňů, což u moře není problém, interiér by neměl být chlazen na méně než 23 stupňů."
Ovšem, nejen rozdíl v teplotách venku a uvnitř auta nám může způsobit nějakou tu chorobu. V klimatizaci se totiž množí také nejrůznější bakterie, a tak by měla být pravidelně čištěna, přičemž by současně měly být vyměněny i filtry. Zpravidla se doporučuje čistit klimatizaci dvakrát do roka. Můžeme si totiž uhnat nejen nějakou tu angínu.
"Bylo zjištěno, že částečky - nejen mikroorganismy, ale různé mechanické částečky, pyly a prachy - dokážou alergizovat. To platí nejen o klimatizaci, ale o celé větrací soustavě. Výměna filtrů je velice důležitá a dokonce poslední produkce u řady největších automobilek už s touto eventualitou počítá - vznikají různé atesty a zkoušky. Dokonce je alergizace často přičítána alergizací z provozu autem," upozorňuje doktor Jaroslav Větvička.
Rájem bakterií je prostor pod výparníkem.
"Tím, že vzduch do auta proudí relativně dost suchý, a to hlavně když klima hodně chladí, tak vlhkost, která přichází z venku, musí někde zůstat - pod výparníkem. Pokud všechno funguje naprosto v pořádku, tak v klimatizaci nejsou bakterie. ALE: vlhkost, nečistoty, jízda za deště a prach, který se nabaluje do odtokového kanálku pod výparníkem, dokážou tento kanálek ucpat a v tu chvíli je na světě problém, protože ve vodě, která nemůže odtéct, se množí bakterie. Pokud je klimatizace i cítit, tak už je většinou pozdě," vysvětluje Tomáš Tichý z Normfestu.
Čištění by tedy mělo být prevencí a ne až reakcí na zápach z klimatizace. Je lepší ho pak svěřit odborníkům, protože sami nemáme potřebné vybavení, abychom vyčistili opravdu vše. Mechanika bychom se pak vždy měli zeptat, jakou technologii použije.
"Buď se používá sprej na bázi vody s hadičkou, která se zavede skrz výdech vzduchu u řidiče až k výparníku. Výhodou tohoto systému je jeho poměrně nízká cena - sprej stojí mezi 300 a 400 korunami a vystačí na jedno auto. Nevýhodou je, že u moderních klimatizací bývá často obtížné, dostat se až k výparníku."
Existují desinfekční prostředky už v dávkovacích pumpičkách.
"Odkryje se sání, které vede do klimatizace, pustí se klimatizace a ručně se napumpuje určitá dávka desinfekčního roztoku. Výhodou je jeho velice nízká cena a nevýhoda je, že roztok se nedostane všude tam, kde bychom potřebovali."
Dále se používají čistící pěny.
"Zase se pustí klima a pěna se aplikuje do sání (1 sprej = 1 auto). Pěna vyčistí poměrně spolehlivě oblast výparníku, ale zpravidla skončí v průduších a na koberečku interiéru ve vozidle. Je tedy potřeba pěnu vyčistit. Ta se nedostane do všech průduchů, protože bakterie nejsou jen v klimatizaci pod výparníkem, ale pokud ve voze už jsou, tak jsou i v průduchách, ve stropě, čalounění a sedačkách. Pěna dokonce může poškodit větrák, protože je dost agresivní - poškodí elektriku nebo vyčistí maziva, která jsou v ložiskách."
Ideální je tedy současně nechat vyčistit klimatizaci i interiér auta. Současným hitem jsou čistící prostředky na bázi alkoholu. Náklady na jedno auto, pokud jde o materiál, jsou zhruba 150 korun.
"Výhodou je, že v systému po nich nezůstane žádná vlhkost, auto se odvětrá a po 20 minutách je klima čistá. Nevýhodou tohoto spreje je, že když klimatizace už opravdu hodně zapáchá a nezkontroluje se preventivně odtokový kanál pod výparníkem, tak čistič nemusí fungovat hned na poprvé."
