Konec stromů u krajnic?
Všechno má svá pro i proti. I stromy v okolí silnic. Bezesporu přispívají k bezpečnosti, když chrání auta před poryvy větru. Na druhou stranu, když se změní vítr ve vichr... Před lety takhle v Praze jeden strom spadnuvší na Škodu Favorit udělal ze dvou dětí sirotky... Nedávný orkán Kyril si taky vybral oběť v podobě mrtvého v autě, na který spadl strom. Teď to vypadá, že budeme brojit proti stromům v okolí silnic. Tak to NE! V žádném případě. Položili jsme si otázku, zda kácet nebo ne? A když kácet, tak proč?
Vše rozpoutalo plošné kácení stromů na Havlíčkobrodsku, kde na počátku roku padlo pilám za oběť na 135 stromů. Jenže, stromy mají svůj účel. Na řadě míst jsou mezi poli a loukami výrazným krajinotvorným prvkem a často jsou v krajině jedinou vzrostlou zelení, ale nejen to.
"Kromě toho vlastně i zpříjemňují jízdu řidičů zejména v náročných klimatických podmínkách, zmírňují vítr a často zabraňují i sněhovým jazykům. Na druhou stranu, lidem a zvěři pohybující se v okolí silnic tlumí hluk z dopravy," vyjmenovává přínos stromů v okolí silnic Martin Dušek z Českého svazu ochránců přírody.
Tak kdo rozhoduje o jejich kácení? Jejich správce. V případě dálnic, rychlostních komunikací a silnic I. třídy je to Ředitelství silnic a dálnic.
"Ředitelství silnic a dálnic kácí výhradně stromy v bezprostřední blízkosti vozovky, tedy v nezpevněné krajnici a samozřejmě po předchozím projednání se zástupci policie a příslušné obce," konstatuje Martina Vápeníková, mluvčí ŘSD.
Důvodů pro kácení je několik. Za prvé stáří a riziko, že se strom vyvrátí nebo zlomí.
"Pravdou je, že existují případy, kdy stromy skutečně mohou způsobit nějakou překážku, například při rozšiřování vozovek na více pruhů a podobně. Zároveň je na některých místech patrné zvětšování kořenových náběhů, které zdvihají asfalt zejména v blízkosti krajnic. Lze to samozřejmě řešit úpravou komunikace, ale mnohdy nezbývá nic jiného, než takové stromy odstranit," naznačuje Martin Dušek.
A právě rozšiřování silnic nebo potřeba provést nějakou opravu je dalším důvodem pro případné pokácení několika stromů. Pak je tady ale různý pohled na slovo bezpečnost. Kácí se totiž stromy, které jsou poměrně blízko silnice.
"Podle normy je vzdálenost zhruba 5 metrů od okraje vozovky a líci vzrostlého stromu. Je potřeba si uvědomit, že stromy byly vysazovány v době, kdy šířka vozovky postačovala pro tehdejší nižší intenzitu dopravy a zimní údržba se prováděla pouze prohrnováním a později posypem z inertních materiálů," konstatuje Martina Vápeníková.
Pětimetrovou normu ostatně stvrzuje i 12 let stará dohoda o kácení silničních dřevin mezi ministerstvem životního prostředí, vnitra a dopravy.
"Dohoda upřesnila, že stromy, které jsou v krajnici kvalifikované jako pevná překážka, je vlastník komunikace oprávněn pokácet, a to bez náhradní výsadby," upřesňuje Martina Vápeníková z ŘSD.
Právě oněch pět metrů je diskutabilních, protože pak bychom museli ve městech zbořit řadu domů, odstranit dopravní značky, a podobně. Strom vedle vozovky zkrátka za nehodu nemůže, i když je jednoznačné, že kdyby auto pouze skočilo do pole, byly by její následky výrazně nižší, než po nárazu do statného buku nebo lípy. Navíc je dodržení této míry v současných podmínkách při výsadbě nových stromů prakticky nereálné.
"Toto je trochu problém, protože stromy se nemůžou vysazovat na pozemcích, které nejsou součástí silničního tělesa."
A správci komunikace zpravidla patří silniční těleso, popřípadě příkop a vnější svah.
"Doprovodná zeleň kolem silnic, mimo les a mimo obec je většinou v zemědělské krajině, což znamená, že v okolí silnice jsou pole nebo louky a ve vzdálenosti pět metrů od silnice pole už někdo prostě má. Tento člověk, dá se říct, ve většině případů nebude souhlasit s tím, aby mu na jeho pozemek někdo vysazoval stromy a pokud bude souhlasit, tak určitě za nějaké finanční kompenzace. Nedomnívám se tedy, že v současné době je reálné uvažovat o tom, že bychom začali sázet stromy ve vzdálenosti 4 - 5 metrů od silnici," vysvětluje Martin Dušek z Českého svazu ochránců přírody.
Výkup pozemků je v rovině teorie a vyvlastnění? Že ne, to snad nebudeme opakovat? Takže je tu problém, který prakticky nemá řešení. Jedině v místech, kde správce má dostatek prostoru.
"V úsecích, kde je výsadba možná podle norem, tak bude probíhat s tím, že musíme dbát ohled na to, abychom se do budoucna nedostali do podobného problému, například při rozšiřování silnice. Je potřeba dbát i na typ stromů a šířku koruny tak, aby potom nezasahovala do komunikace," dodává Martina Vápeníková.
A co tam, kde to nejde? Co takhle se řídit rozumem a citem, jak radí Martin Dušek?
"Nebezpečné mohou být určitě nestabilní, suché a nalomené stromy, které je potřeba kontrolovat a také odstraňovat. To je určitě nezpochybnitelné. Myslím si, že rozumné by bylo přistupovat k zeleni s citem a skutečně odstraňovat pouze takové stromy, které tvoří přímé potenciální nebezpečí a ne takové stromy, do kterých by někdy za 20 let mohl někdo jednou narazit."
A to jsme se věnovali pouze nejvýznamnějším silnicím. Jak to bude vypadat až se kraje, v jejichž správě jsou komunikace II. a III. tříd rozhodnou vykácet stromy, které prokazatelně na mnoha místech republiky prorůstají do vozovky, ničí ji tak a silnici zužují, to je otázka.
