Krizový plán pro stavbu dálnic
Miliardy korun budou podle předběžných odhadů potřeba na obnovu záplavami poničených moravských silnic. Přesná čísla ale budou známa až příští týden. Jisté je, že to zkomplikuje výstavbu nových silnic. Už teď na pokračování staveb, které se financují ze státního rozpočtu, chybí zhruba 23 miliard. Ministerstvo dopravy proto vypracovalo krizový plán na zlevnění výstavby dálnic. I když základem jsou normativy, podle kterých jeden rovný dálniční kilometr stojí zhruba 160 miliónů korun.
Podle ministerského krizového plánu se v každém stupni výstavby dá ušetřit. Už při výkupu pozemků by se legislativa měla změnit tak, aby se mohlo stavět, přestože stále probíhají jednání o konečné ceně. V dalším kroku je důležité vyprojektovat dálnici co nejlevněji. Každá taková stavba má hodně technických prvků - například poloměry zatáček nebo naklonění silnice. A to se odvíjí třeba od maximální povolené rychlosti. Ale třeba i od toho, jestli jde o dálnici anebo rychlostní komunikaci, což z pohledu řidiče většinou není rozdílné.
"Podle našich odhadů bychom mohli ušetřit až k 15 procentům, pokud bychom teď sjednotili normy mezi dálnicemi a rychlostními komunikacemi," nabízí první reálnou změnu ministr dopravy Gustáv Slamečka.
Upozorňuje také na jedno evropské prvenství naší dálniční sítě. Průměrně na každém pátém kilometru je mimoúrovňová křižovatka. A to je skoro nejvíce v Evropě. Například v Chorvatsku, které má podobně jako my zhruba 1000 dálničních kilometrů jsou tyto sjezdy po 11 kilometrech. Také v Německu je to devět kilometrů ovšem na téměř při 5000 dálničních kilometrech. Jeden jednoduchý sjezd z dálnice stojí zhruba půl miliardy.
"Požadavky vyplývají z požadavků samospráv. Pokud Česká republika v této fázi nemá na takovou hustotu, tak je třeba stavět dálnice s počtem nevyhnutelných dálničních křížení a sjezdů. Jestli budoucnosti budeme v lepší ekonomické situaci, tak zřejmě budeme některá křížení dobudovávat."
Zprůhlednit by se mělo i samotné financování stavby. A už investiční záměr by měl reálněji kopírovat předpokládané náklady. Základem jsou cenové normativy, díky kterým může ministerstvo v každém kroku kontrolovat cenu.
"Oproti minulé praxi je jiné to, že pokud nedosáhneme řádnou soutěží cenu, kterou jsme si představovali, respektive nám bude nabídnuta cena vyšší, budeme stavbu zastavovat. Důvodem je nedostatek finančních prostředků v rozpočtu. Cena sice může být naprosto v pořádku, ale může být nad možnosti státu."
Všechna tato opatření ovšem nepřinesou úspory hned. Je to běh na dlouhou trať.
"Předpokládám, že část úspor se může realizovat už v příštím roce, ale hlavní část v rozmezí tří až pěti let," říká Gustáv Slamečka.
Nicméně díky takto připravenému krizovému plánu by vláda mohla dodat potřebných 23 miliard na rozestavěné stavby, kterým hrozí zakonzervování. Promluví do toho bohužel také škody na silnicích po současných povodních.
