Kruhový objezd se může měnit
U nás už snad nenajdeme město anebo třeba i větší vesnici, kde by alespoň jedna křižovatka neměla tvar kruhového objezdu. Některé z nich jsou tak malé, že kruhový objezd ani nepřipomínají, zatímco další sice mají dva pruhy, ale jen málokterý řidič si troufne vjet do toho vnitřního. Přesto právě kruhové objezdy jsou křižovatkami budoucnosti.
Výhoda kruhového objezdu je zřejmá – nutí motoristy ze všech stran křižovatky zpomalit a dát přednost autu jedoucímu jen z jednoho směru, přesněji zleva. Pravděpodobnost nehody je tedy výrazně menší než u jiných křižovatek, což potvrzuje například automobilový jezdec Václav Pech: „Určitě umožní plynulost silničního provozu lépe než běžná křižovatka a je i bezpečnější. Nevybavuji si, že by se na kruhovém objezdu staly nějaké tragické nehody.“
Podobný názor mají i na radnicích, takže pokud to jenom trochu jde, je snaha udělat z normální křižovatky kruhovou. Pro její zřízení pak platí určité předpoklady. „Vycházejí z ohledu na bezpečnost silničního provozu. Jedno z kritérií je například i statistika dopravních nehod, která chodí každý rok od Policie ČR. Kruhové objezdy se stavějí jako jedna z forem zklidnění provozu,“ vysvětluje Martin Janda ze silničně správního úřadu Prahy 11.
Jenže předělávání normálních křižovatek na kruhové není tak jednoduché. Někde je tak málo místa, že řidič pozná kruhový objezd jen podle značky a nákladní auto tudy prakticky neprojede. „Kamión s návěsem tam pravidelně neprojede a vjíždí na travnaté plochy nebo na chodníky, které ničí. Jejich argument je, že tam náklaďák nemá co dělat – to je sice hezká teorie, ale realita je jiná,“ říká jeden z řidičů.
Proto se občas stává, že se kruhové objezdy přestavují, protože prostě přestaly vyhovovat. „Existují vozovky, kde je kruhový objezd určen pro osobní auta, ale potom se tam zřídí linka MHD, která potřebuje větší prostor na vozovce, aby kruhovým objezdem projela. Potom se samozřejmě s objezdem manipuluje: buď se ubere kus pozemku a objezd se rozšíří do terénu, nebo se zmenší střed kruhového objezdu,“ komentuje Martin Janda.
Jinde naopak mají velký problém chodci, protože přechod je umístěn v těsné blízkosti výjezdu, přestože podle zákonných úprav by to tak být vůbec nemělo. „Vzhledem k tomu, že kruhový objezd má křižovatky, což jsou výjezdy a vjezdy na kruhový objezd, tak tam by správně měly být přechody podle normy 50 metrů za hranicí křižovatky.“
Častokrát je to však o pěkných pár metrů blíž, až skoro auta musejí kvůli přechodu zastavovat na kruhovém objezdu. To bohužel vyplývá z předchozího uspořádání křižovatky, kdy přechod zůstal na stejném místě, ale křižovatka se změnila na kruhovou. Je to možné, ale jen za přísně daných podmínek.
„Musí tam být zajištěna bezpečnost a plynulost silničního provozu a dobré rozhledové možnosti – například když řidič odbočí, musí bezpečně vidět chodce a další účastníky silničního provozu. Kritériem také je, jaká je nejvyšší povolená rychlost v daném úseku, a podle toho se vzdálenost přechodu od kruhového objezdu zkracuje, nebo naopak prodlužuje. Neexistuje však na to jedna konkrétní metoda, vždy jde o individuální posouzení dané lokality,“ uzavírá Martin Janda.
Takže je to vždycky o lidech, přesněji o úřednících.
